Průzkum vesmíru je velmi náročná disciplína. Své o tom ví i evropský tým vědců, který stojí za ambiciózním projektem ExoMars. Projekt o sobě dal pořádně vědět už před dvěma roky, když první přistávací modul s názvem Schiaparelli ztratil spojení necelou minutu před plánovaným přistáním na povrchu rudé planety. Podle pozdějších zpráv došlo ke špatnému vyhodnocení výšky a modul zahájil přistávací proceduru již ve vzdálenosti 3,7 km nad povrchem, což bylo zkrátka příliš brzo.
Oxis Planum. Místo nejpravděpodobnějšího přistání dalšího roveru
Vědci se však nevzdávají a v minulém týdnu naplánovali místo přistání pro nový, částečně autonomní rover, který je podobný americkým sondám Spirit a Opportunity. Oblast Oxis Planum, kde by mělo vozítko v roce 2021 dosednout, nabízí obrovské naleziště železa, hořčíku a jílu. Toto místo celkově zachovává bohaté geologické záznamy z doby před čtyřmi miliardami let, tedy z doby, kdy se podle vědců na Marsu vyskytovalo vlhké prostředí podobné tomu, které známe z dnešní Země. Vozítko bude vybaveno nejrůznějšími vrtáky, které budou mít možnost bádat až dva metry pod samotným povrchem a pomocí sondy Trace Gas Orbiter bude posílat informace zpět na Zemi. Místo skutečného přistání však bude ještě několikrát přezkoumáno Evropskou kosmickou agenturou a ruským kosmickým programem Roskosmos.
Sonda Opportunity se po Marsu prohání už 5 tisíc dní. Původně měla vydržet jen jednu zimu
