To, že Mars po několik desítek let přitahuje stále více a více pozornosti, je zřejmé a tak nějak očekávané. Rudá planeta se těší obrovskému zájmu zejména kvůli určité podobnosti se Zemí a důležitou roli hraje také fakt, že je naší mateřské planetě nejblíže. Od první úspěšné mise, při které americká sonda Mariner 4 pořídila vůbec první snímky povrchu Marsu, uběhlo už 54 let. I když posledních sedm let brázdí povrch Marsu sonda Curiosity, která v sobě zahrnuje takzvanou pojízdnou laboratoř, jež analyzuje vzorky a výsledky posílá na Zemi, vědci zkrátka chtějí více.
Další vozítko na Marsu pošle vzorky hornin na Zemi
Proto se v dubnu letošního roku konala konference, při které NASA a Evropská kosmická agentura (ESA) zvažovala možnosti dopravy vzorků z Marsu na Zemi. Nyní vše dostává jasnější obrysy. ESA totiž najala společnost Airbus a poskytla mu 5,2 milionu dolarů na vytvoření konceptu roveru, který by na rudé planetě dokázal odebrat vzorky a následně je přepravit zpátky k Zemi. Zdejší laboratoře by se tak nesrovnatelně více mohly zaměřit na prozkoumávání i těch nejmenších detailů a náznaků života. A proč byl vybrán zrovna Airbus? Především kvůli zkušenostem. Pracovní skupina ze Stevenage (město na jihu Anglie) totiž již staví vozítko – ExoMars, který by měl být v roce 2021 dalším vyslancem na tuto, druhou nejmenší planetu sluneční soustavy.
Koncept revolučního Marsovského vozítka podle Airbusu
Nezávisle na těchto misích by měla probíhat ještě jedna. Mars 2020 – rover, který připravuje NASA, by měl od roku 2020 vrtat do povrchu Marsu a tím zajistit dostatečný počet vzorků právě pro již zmiňovanou sondu od Airbusu. Podle optimistických odhadů se sběr těchto vzorků plánuje na rok 2026. S trochou nadsázky se dá říct, že za 10 let může člověk držet hmotu rudé planety. Vše je ale teprve v naprostých začátcích. Celý proces ještě čekají nejrůznější studie proveditelnosti a mnoho, mnoho dalšího.
