I když se lidská noha povrchu Marsu dotkne nejdříve v příštím desetiletí, je už dnes stopa lidstva na Marsu dohledatelná. Už několik let se totiž po povrchu našeho nejbližšího souseda prohání kosmická vozítka v čele s roverem Opportunity. A slaví úspěch. Jeho mise totiž byla původně naplánována na 90 dní. Nakonec se však v plné funkčnosti kosmické vozítko udřelo několikanásobně delší dobu. V červenci roku 2003 opustila zemskou atmosféru raketa Delta II, na jejíž palubě byla společně s Opportunity také další sonda s názvem Spirit. O zhruba půl roku později se oba stroje dotkly povrchu Marsu a začaly se zkoumáním planety, na kterou se v dohledné době nejspíš podívá také člověk.
NASA počítala s tím, že jak Opportunity, tak Spirit vydrží na Marsu maximálně 90 dní. Předpokládalo se totiž, že nepřežijí tamní zimu, která oproti té pozemské trvá dvojnásobně dlouhou dobu. Počítalo se totiž s tím, že během zimy nenasbírají solární panely dostatek energie potřebné k chodu vozítek. Nakonec ovšem NASA vymyslela způsob, jak sondy naklonit více na sever, aby tak mohly zachytit větší množství slunečních paprsků.
Další krok vstříc výpravě na Mars. SpaceX úspěšně vypustil raketu Falcon Heavy
Spirit se odmlčel v roce 2009. Zapadl totiž do písečné duny, odkud neměl šanci nasbírat další energii. Jeho sourozenec ovšem stále funguje a v současné době už má za sebou 8 zimních období. Na povrchu Marsu už je tak 5 000 tamních dní. Ty jsou svou délkou velmi podobné pozemskému dni, jen s tím rozdílem, že den na Marsu je o 40 minut delší. Zajímavý je i další údaj, kdo by čekal, že za takovou dobu procestovala sonda celou planetu křížem krážem, bude na omylu. Od místa svého přistání se totiž Opportunity vzdálila jen 44 kilometrů. To ovšem nic nemění na faktu, že data, která tato sonda posbírala výrazně rozšířily naše znalosti rudé planety. Jedním z nejpřelomovějších zjištění bylo objevení důkazu o tom, že na Marsu byla v minulosti přítomna voda.
