NovinkyOkénko do minulostiZ historie Apple

1985 – Odchod Steva Jobse z Apple Computer Inc.

Kolem samotného odchodu Steva Jobse ze společnosti Apple Computer Inc. v roce 1985 koluje mnoho polopravd, mýtů a “zaručených” informací. Dnes vám přinášíme článek, který se pokusí celou tuto aféru rozplést nitku po nitce a ukázat, co se tehdy skutečně odehrálo.

Mike Markkula

Abychom však pochopili celou zápletku, přeneseme se ještě o pět let zpět. Tedy do roku 1980, kdy prezidentské křeslo společnosti Apple Computer Inc. převzal Mike Markkula, kterého lze považovat za prvního opravdového investora společnosti Apple, neboť sám ze svého investoval $250.000. Tímto činem se stal třetinovým podílníkem v nově vzniklé společnosti Apple Computer Inc., jenž 3.1.1977 koupila původní partnerskou společnost Steva Jobse a Steva Wozniaka. Více se o této fůzi a prvotní působnosti Mika Markkuly v Applu dozvíte v tomto článku. Markkula v pozici ředitele vystřídal svého předchůdce Mika Scotta, ovšem, ne na dlouho – na pouhé dva roky. Markkula ve skutečnosti nikdy nechtěl být prezidentem, nechtěl řešit konflikty, či napravovat problémy, které způsobil Jobs svým neurvalým chováním. Aby mohl Markkula své prezidentské křeslo skutečně opustit, potřeboval za sebe najít nádradu. Jobs z části toužil po tomto postu, ovšem jeho zdravý úsudek ho přesvědčil, že ještě není připravený vést společnost zcela sám. Markkula s tím plně souhlasil, a tak bylo nutné najít někoho zvenčí, někoho zcela nového. Uvažovalo se o Donu Estridgeovi z divize osobních pořítačů IBM, který ovšem neprojevil patřičný zájem. Byl natolik hrdý na svou práci ve společnosti IBM, že nechtěl přejít k pomyslnému nepříteli. Markkula s Jobsem tedy rozhodili sítě v jiných vodách. Uvědomili si, že potřebují velmi dobrého znalce marketingu s mnoha zkušenostmi v reklamě a průzkumu trhu. Někoho, kým byl John Sculley. Pokud si v této fázi článku kladete otázku zda jsme poněkud neodbočili od tématu, tak vězte, že ne!  Osoba Johna Sculleyho byla velmi důležitou součástí předmětné aféry. Promněte si oči a jedeme dál.

Chceš strávit zbytek prodejem slazené vody, nebo chceš mít šanci změnit svět?

John Sculley – marketingový kouzelník a prezident Pepsi Coly v PepsiCo, kerý se proslavil triumfální reklamní kampaní “Výzva Pepsi”, jež měla být silnou zbraní v pomyslné válce se společností Coca-Cola. Byl skutečným mistrem ve svém oboru a tak není divu, že padl do zájmu Jobse a Markkuly. Pvní schůzka se mezi jmenovanými uskutečnila na konci roku 1982. Sculley byl okouzlen světem počítačové technologie a uvolil se k dalším námluvám, které na sebe nenechaly dlouho čekat. Další setkání proběhlo v lednu 1983 v New Yorku při prezentaci počítače Apple Lisa a stalo se předzvěstí k další spolupráci. Jobs si se Sculleym neobyčejně padli do oka, oba se vzájemně obdivovali a vzhlíželi jeden k druhému. Dokonce natolik, že Sculley jako první osoba mimo společnost Apple Computer Inc. měl možnost vyzkoušet si prototyp vyvíjeného počítače Macintosh 128k. Ještě v březnu téhož roku, při společné procházce Jobse a Sculleyho po New Yorku, padlo konečné rozhodnutí. Z úst Jobse zazněla legendární otázka: “Chceš strávit zbytek prodejem slazené vody, nebo chceš mít šanci změnit svět?” Sculley si uvědomil, že nemůže odmítnout. Markkula vyjednal pro Sculleyho roční plat $500.000 a stejnou částku navíc jako bonus za přestup. Z Jobse a Sculleyho se stali blízcí přátelé, kteří byli duševně spříznění. Ovšem ne na dlouho. Jak se později ukázalo, oba měli rozdílný pohled na svět, na lidi a odlišné hodnoty. Jobs se však snažil se Sculleym manipulovat, což mu nebylo nikdy cizí. Ovšem i to Sculley, přes svůj zaslepený obdiv k Jobsovi, brzy vytušil, zjistil, že se stal obětí Jobsovi zkreslené reality. Nesnášel Jobsovo neurvalé chování ke svým kolegům, jeho nepředvídatelnou výbušnost a nevypočitatelnost. Odtušil, že jejich společný konflikt na sebe nenechá dlouho čekat. A odtušil správně. Jejich první neshoda se týkala konečné ceny Macintoshe, která byla původně stanovena na $1995. Sculleymu se však podařilo Jobse obejít a, i přes prvotní nesouhlas vedení společnosti, navýšit cenu na známou hranici $2495. Jobs si tím uvědomil, že začíná ztrácet pevnou půdu pod nohama….a nemýllil se.

První neshody

Pojďme se nyní přesunout do prvního čvrtletí roku 1985, kdy se vzájemné neshody Jobse a Sculleyho stále více a více prohlubovaly. Proč tomu tak bylo? Vycházejme z myšlenky, že oba smýšleli o společnosti Apple naprosto odlišně. Sculley nikdy neporozuměl tomu co vyrábějí, neznal složení výrobku, prostě a jednoduše se zajímal jen a jen o zisk z prodeje. To bylo naprosto diametrálně odlišné od Jobsových hodnot, sestávajících se z citu pro detail, designu a z produktu jako takového. Zde si Jobs začal zatloukat pomyslné hřebíčky do rakve. Čím? Svým chováním. Byl neurvalý, hrubý, arogantní, sobecký a ošklivý na ostatní spolupracovníky. Kdežto Sculley se choval velmi zdvořile a slušně, což jej postupně na pomyslném žebříčku vyvyšovalo nad Jobse. Napjaté situace si nemohla nevšimnout správní rada, která se stále více děsila narůstajícího rozruchu, a tak byl Jobs a Sculley pozván na “kobereček”. Jobs byl upozorněn, že se od něj očekává vyřešení problémů ve vývoji Macintoshe, a že se nebude vměšovat do ostatních divizí vývoje. Sculley byl vyzván, aby řídil společnost s větší autoritou a menším ohledem k Jobsovi. Aby uspokojil správní radu, oznámil po delším váhání Jobsovi, že by se měl vzdát vedení divize Macintosh a věnovat se nějakému novému projektu. Na Jobsovo místo v divizi Macintosh plánoval dosadit Jeana-Louise Gasséeho, šéfa Applu ve Francii. Jobs byl tímto jednáním šokován a cítil, že pokud neopustí Sculley Apple, opustí Apple on sám.

Opuštěný Jobs

Na schůzi správní rady, konané 11.4.1985, Sculley oficiálně přednesl žádost o uvolnění Jobse z vedoucího postu divize Macintosh. Na to zareagoval člen správní rady Arthur Rock tím, že je z obou znechucen. Sculleym, že nedokázal řádně vést společnost a Jobsem pro jeho chování. Sculley postavil správní radu před ultimátum. Žádal podporu pro odstranění Jobse z divize Macintosh a jeho přesunutí na jinou pozici nebo odejde z postu prezidenta společnosti. Správní rada jednohlasně vyjádřila svůj souhlas. Jobs se cítil poškozen, zrazen a opuštěn. Zároveň vycítil vážnost situace a tak se rozběhl kolotoč přemlouvání, omlouvání, ale i záchvatů zlosti, výbuchů vzteku a pláče. Do Jobsových karet zahrálo právo na vývoz počítačů Apple do Čínu. Smlouvu měl, na konci května, odjet podepsat Jobs, ale jak se o tom Sculley dozvěděl, rozhodl se, že pojede on sám. To Jobsovi velmi vyhovovalo, chtěl totiž využít Sculleyho nepřítomnosti k převratu.

Neúspěšný pokus o převrat

Jobs se svým plánem seznámil ředitele osobního oddělení Jaye Elliota, který se pro něj pokusil vyjednat podporu u správní rady. Ovšem většina členů se postavila za Sculleyho. Jako další byl s Jobsovým plánem seznámen Gassée, což se později ukázalo jako fatální chyba. Gassée o všem řekl Sculleymu, jenž ihned zrušil pracovní cestu do Číny a svolal schůzku vedoucích pracovníků Applu, včetně Jobse. Na té ho konfrontoval s tím, že ví, že se jej snaží odstranit z vedení společnosti. Jobs se ničím netajil a začal Sculleyho obviňovat z nezvládnutí svěřeného úkolu ve vedení společnosti. Ten vybuchl vzteky a požadoval po správní radě rozhodnutí, kdo z nich opustí Apple. Rada jednohlasně podpořila Sculleyho. Jobs i Sculley byli nakonec vzniklou situací naprosto zničeni. Jobs, se po promluvě s Mikem Murrayem, rozhodl, že se pokusí své vztahy se Sculleym urovnat. Žádal však nějakou vedoucí funkci v Applu, s čímž Sculley nesouhlasil a navrhoval mu místo v ostatních divizích vývoje nových produktů. Jobs však trval na svém a tak se opět neshodli. Pokud nabýváte dojmu, že Jobs neměl ve společnosti žádnou oporu tak jste na omylu. Měl a rozsáhlou, ale většina jej nabádala k urovnání vztahů se Sculleym a přijmutí pozice v jiné divizi vývoje. Na další schůzi správní rady Sculley prezentoval reorganizační plán společnosti, ve kterém Jobsovi vymezil post “vizionářského předsedy” a Gasséemu post vedoucího divize Macintosh. Sculleyho plán byl přijat potleskem. Jobs byl sice zdrcen zradou od členů správní rady, kterými byli Mike Markkula, Arthur Rock a další, ale v krátké době se postavil zpět na vlastní nohy. Začal si pohrávat s myšlenkou na svou novou společnost, vyrábějící nadčasové počítače, ze které později vzešla společnost NeXT, o které si povíme v jiném článku. V sídle společnosti Apple se neukázal od poslední schůze správní rady do 17.9.1985, kdy doručil svou žádost o výpověď. Následně postupně prodal šest a půl milionu akcií společnosti Apple (11% hodnoty společnosti). Ponechal si pouze jednu jedinou, aby se mohl v případě potřeby zůčastnit schůzek akcionářů.

Závěrem

Ať se může Jobsův odchod ze společnosti jevit jakkoliv nespravedlivý, byl nakonec tím nejlepším co jej mohlo potkat. Založil novou společnost NeXT, jejíž výrobky technologicky předčily svou dobu, což se ovšem podepsalo na nemalé ceně výsledných produktů, zakoupil malé filmové studio PIXAR, které velmi úspěšně přetvořil na největší filmové animační studio a nakonec se v roce 1997 vrátil zpět do společnosti Apple Inc., která byla na pokraji krachu a vyvedl ji na nejhodnotnější společnost světa.

Marian Kadlec

grafik na volné noze, web designer - mariankadlec.cz, manžel, Martínkův tatínek, pošetilec posedlý minimalismem, pojitel bodů, skorobloger - blog.mariankadlec.cz, gastrosexuál, skorofrutarián, Apple user, think different

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button