Technologické společnosti stále častěji pronikají do finančních služeb. Příkladem může být Apple, který před několika měsíci představil vlastní platební kartu Apple Card. Kreditka s nakousnutým jablkem zatím vypadá jako velmi slibný projekt, který by ve finančnictví mohl trochu zamíchat kartami. Příliš pozadu nezůstává ani Facebook, který bez větší pozornosti – alespoň českých médií – představil projekt vlastní virtuální měny.
Novinka nese název Libra a její chod zaštiťuje nezisková organizace se sídlem ve Švýcarsku. Facebook zde vystupuje pouze jako zakládající člen společně s dalšími giganty jako je Visa, Mastercard, PayPal nebo Uber. Díky těmto jménům může virtuální libra přinést skutečnou revoluci do způsobu, jakým dnes lidé platí. Díky síle organizací, které za iniciativou stojí, může Libra skutečně zásadně proměnit finanční svět. Virtuální měna totiž obíhá zcela svobodně bez možnosti regulace centrálními bankami. Na rozdíl od Bitcoinu a dalších kryptoměn, které pro většinovou populaci často evokují spíše spekulativní investiční nástroj nebo platební prostředek tajemných hackerů, se Libra díky miliardám uživatelů Facebooku může znenadání stát masovou záležitostí.
Po několika týdnech od prvního představení však není vůbec jasné, zda projekt vůbec spatří světlo světa. Vlády jednotlivých zemí se totiž k virtuální Libře postavily převážně zamítavě. Nevole se zvedla i ve Spojených státech, kde dokonce začal vznikat zákon, který má vzniku podobných nezávislých měn do budoucna zamezit. Demokratická většina v tamním kongresu totiž připravuje zákon označovaný jako “udržme velké technologické firmy mimo finančnictví”. Nutno poznamenat, že legislativa teprve začala vznikat. A vůbec není jasné, zda najde dostatečnou podporu. Lobby technologických společností ve Washingtonu totiž rozhodně není zanedbatelná.
Apple sídlí v jedné z nejdražších budov na světě. Odhadce stanovil její hodnotu na 90 miliard korun
Návrh počítá s tím, že případný zákon by se týkal společností, které nabízejí online platformu a jejich roční tržby přesahují 25 miliard dolarů. Zjevně je tak prvoplánově nasměrován vůči velkým jménům technologického průmyslu, která začala koketovat s finančnictvím. Za porušení zákona by vznikala povinnost platit pokutu jeden milion dolarů denně.
A co na to Apple?
“Velké platformy nemohou představit, udržovat nebo provozovat digitální aktiva, které by byly masově používány jako prostředek směny, jednotka zúčtování, uchovatel hodnoty nebo k jiné podobné funkci, kterou definuje Rada guvernérů Federálního rezervního systému,” uvádí návrh zákona. Z toho můžeme vyvodit jediné. Američtí zákonodárci nestojí o to, aby technologické společnosti uváděly na trh vlastní kryptoměny nebo jiné digitální formy aktiv. Jak ovšem případné přijetí zákona může ovlivnit Apple, který připravuje vlastní kreditní kartu?
Jedenáctileté dívce vzplál její iPhone 6 přímo v ruce. Apple událost vyšetřuje a poskytne jí nový
Je zřejmé, že Apple primárně trnem v oku není. Tím je očividně Facebook se svou Librou. Není ani známo, že by lidé z Cupertina nějak podrobněji pracovali na blockchainové technologii. Nelze ovšem vyloučit, že by možnosti využití blockchainu, na němž kryptoměny stojí, alespoň nezkoumali. Na další kroky americké administrativy si tedy budeme muset počkat. Jisté však je, že v Cupertinu při sledování úsilí demokratických kongresmenů zamezit rozvoji fintech služeb, minimálně znervózněli.
