Seriály

Z deníčku elektromobilisty: první kilometry s vozítkem Xiaomi Ninebot Mini #1

Elektromobilita je mezi veřejností stále diskutovanějším tématem. Posláním všech elektřinou poháněných vozítek je zlepšení dopravní situace ve městech, usnadnění osobní dopravy a samozřejmě ulevit životnímu prostředí. Na Českém Macu nám toto téma není vůbec cizí a proto jsme se rozhodli na vlastní kůži vyzkoušet, jak vypadá život elektromobilisty. Po testování nabušeného elektromobilu Tesla Model X padla tentokrát volba na něco mnohem dostupnějšího – Xiaomi Ninebot Mini.

Smyslem tohoto krátkého seriálu je podělit se o prvotní dojmy a postřehy z používání Ninebotu v praxi. Následně se můžete těšit na plnotučnou recenzi, v níž vám naservírujeme všechny zkušenosti načerpané během testování.

Xiaomi Ninebot Mini: prcek, co se pronese

V prvé řadě je nutné zmínit, že vývoj všech modelů Ninebot má na svědomí značka Segway, kterou před několika lety koupila čínská společnost Xiaomi. Samotný Ninebot pak připomíná klasický Segway, na němž se prohání například městská policie či obsluha letišť. Nenajdete zde ovšem žádná řidítka a celkově je konstrukce mnohem subtilnější. Díky tomu ho lze mnohem snadněji transportovat například prostředcích hromadné dopravy či automobilu. Na druhou stranu se docela pronese, jelikož váží necelých 13 Kg. Do metra či autobusu ho tak snadno dostanete, ale tahat ho delší dobu bych rozhodně nechtěl.

Mobilní aplikace nabízí pokročilé možnosti nastavení a informace o vozítku

Jízdu si osvojíte velmi rychle

Když jsem Ninebot vybalil z krabice, bylo mi okamžitě jasné, že má něco za sebou. Při pohledu na odřené plasty mi proletělo hlavou, že předchozí recenzent vozítko rozhodně nešetřil, nebo že osvojení jízdy nebude tak snadné, jak výrobce uvádí.

Po zapnutí se Ninebot stabilizuje a vy můžete okamžitě nastoupit. Zpočátku jsem byl poněkud rozpačitý a bál se, že místo ladného rozjezdu bude následovat konfrontace mých zad s asfaltem. Tyto obavy se naštěstí ukázaly jako liché. Prvních pět minut jsem se sice klepal jako osika a neujel více než několik metrů, ale pak přišel zásadní zlom. Zhruba po čtvrthodině jsem si byl jízdou na Ninebotu naprosto jistý.

První kilometry s Ninebot 

První kilometry je Ninebot přepnutý do začátečnického režimu. To znamená, že maximální rychlost je omezena na cca 10 km/h. Pokud se pokusíte o zrychlení, dostanete zvukové upozornění a vozítko začne okamžitě zpomalovat. Po rozježdění se rychlostní limit začne pomalu navyšovat a vy můžete naplno vyzkoušet schopnosti vozítka.

Ninebot mám sice chvíli, ale už jsem s ním stačil vyzkoušet jízdu po asfaltu, kostkách a trávníků. Na každém povrchu si vedl velmi dobře, mile mě také překvapilo, do jak strmých kopců se dokáže vyškrábat. V porovnání s elektrickým longboardem si tak lépe poradí s dlážděnými povrchy či drobnými výmoly, které trápí většinu českých měst.

Zábava od prvního momentu

Jízda na Ninebotu je velmi příjemným zážitkem, který se prohlubuje s každým najetým kilometrem. Takový je alespoň můj pocit po prvních hodinách s tímto netradičním elektrovozítkem. Zda tomu tak zůstane i nadále, ukáže až čas a nasbírané zkušenosti během každodenního používání. O tom si ale povíme v dalším díle tohoto seriálu, kde se zaměřím také na mobilní aplikaci a postřehy ohledně dojezdu a chování v městské džungli.

Štítky

Richard Streit

Pisálek, fanoušek mobilní a výpočetní techniky. Vyznává a aktivně provozuje adrenalinové sporty. Mezi další zájmy patří cestování, elektronická hudba, příroda a moderní vědy.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close