To, že letadla běžně dosahují výšky několika kilometrů není dnes už žádným překvapením. Že tak vysoko dokáže létat i kluzák ale není úplně samozřejmé. Jak je známo, kluzáky nemají k dispozici žádný motor a jejich piloti se tedy musejí zcela spoléhat na proudění okolního vzduchu. Přesto všechno se však bezmotorovému letounu Perlan 2 podařilo překonat hranici 52 172 stop (15 902 metrů) a stanovit tak nový rekord v létání bez umělé hnací síly. Předchozí rekord Perlanu 1 byl pokořen přibližně o 450 metrů. A jak takové výšky piloti dosáhli?
Díky přírodním vlivům. V malém městečku El Calafate ležící v argentinské části Andských hor se totiž několikrát do roka vyskytuje tzv. polární vír. Ten způsobí nadměrnou cirkulaci v horních vrstvách atmosféry, kde je uzavřen studený arktický vzduch, který následně umožní právě vzlet kluzáku do doslova nebeských výšin. A tým z Oregonu stále ještě nemá dost. Připravuje totiž další vzlety, ve kterých chce překonat hranici 90 000 stop (27,4 kilometrů) a přispět tak k významnému studiu klimatických změn. Bezmotorové letouny jsou k těmto úkonům nejvhodnější, protože neovlivňují výsledky měření nežádoucími vlivy způsobeny například zahřátým motorem.
Německý startup vyvinul autonomní létající taxík. Komerční verze vzlétne do dvou let
Kdysi jsem se zamyslel nad Nocni termikou ktera by umoznila kluzaku preletet ze Skotska do Ameriky.
Dobrý den,
to je zajímavá myšlenka, která mě opravdu zajímá. Je noční proudění o tolik jiné, než přes den aby se dal takový přelet realizovat?
Večer je využitelné pouze latentní teplo vzniklé rychlým ochlazením volných ploch a udrženým teplem v lesích. Dá se využít pouze ve večerních hodinách.
V noci je ovzduší olej…
Jiná možnost udržení ve vzduchu je mořská bríza, kdy nafoukávaná masa vzduchu se zvedá o pevninu. Toto udrží ve vzduchu kluzák i v noci.
Děkuji za vysvětlení. Obvykle se totiž vítr k večeru utiší, takže mě zajímalo, co za tím stojí. Doufám, že takových komentářů bude na ČM přibývat.