Bezpečnostní kamery jsou stále dostupnějším artiklem a proto je čím dál více uživatelů využívá jako prostředek pro ochranu majetku či dohled nad dětmi a domácími mazlíčky. Ne každý ovšem ví, že instalace a používání má jistá omezení zohledňující soukromí ostatních lidí, která je nutné dodržovat.
V České republice v současné době není nastavena jednotná právní úprava pro instalaci kamerových systémů v soukromém prostoru. Informace o podmínkách instalace kamerových systémů lze získat u Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), na jehož webových stránkách se nachází praktické příklady nasazení dohledových kamer i odpovědi na nejčastější otázky kolem ochrany osobních údajů. Na následujících řádcích si alespoň shrneme nejdůležitější pravidla.
Kameru nemůžete namířit kamkoli vás napadne
České zákony chrání všechny, kteří se mohou dostat do zorného pole soukromých kamerových systémů, jako jsou kolemjdoucí, návštěvy, příbuzní nebo sousedé. Kamera instalovaná na soukromém místě proto vždy může snímat pouze toto konkrétní místo a její majitel nesmí snímat veřejné komunikace nebo domy a zahrady sousedů.
Některé kamerové systémy (jako například venkovní modely od značky Netatmo), plně v souladu s touto základní podmínkou umožňují díky funkcím pro výběr snímaných zón definovat oblast, kterou bude kamera sledovat.
To znamená, že i když zorné pole kamery přesahuje hranice pozemku a zabírá například i kolemjdoucí na ulici, lze tuto část záběru snadno skrýt. Takové kamery lze používat k zabezpečení domova bez rizika pokuty od dohledových orgánů.
Jak je to se záznamem?
Další podmínky používání kamerových systémů se liší podle toho, zdali se jedná o kamery se záznamem, nebo slouží pouze k monitorování aktuální situace na sledovaném místě. Pokud nedochází k ukládání záznamu není instalace takového systému podřízena obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a podléhá pouze občanskému zákoníku a Listině základních práv a svobod (zde je definováno jak právo na ochranu soukromí, tak na ochranu zdraví a majetku). Obecně lze říct, že podle předpisů nesmí být ani takové kamery umístěny tak, aby příliš narušovaly soukromí cizích osob, ale zároveň není nutné, aby snímané osoby udělovaly k monitorování souhlas.
K ochraně majetku se ale používají především kamery se záznamem a ten je pořizovat pouze se svolením dané osoby. Ovšem se zásadní výjimkou, kterou je pořízení záznamu za účelem zájmu ochrany osob a majetku. Majitel nemovitosti, který si pořizuje záznam z bezpečnostních kamer, se záběrem výhradně na svém pozemku, tedy žádné svolení nepotřebuje. Je ale vhodné na přítomnost kamerového systému upozornit, například štítkem na brance či plotě.
Bezpečností kamery ano, ale…
Liší se také způsob, jak kamery záznam osob pořizují. Ideálním řešením jsou chytré kamery, které spouští záznam podle požadavků uživatele. Díky technologii rozpoznávání obličeje dokážou takové kamery rozlišit mezi osobami, které uživatel zná, a neznámými narušiteli. Záznam lze aktivovat jen když kamera rozpozná neznámou tvář, a vypnout jej pro známé tváře členů rodiny. Takové nastavení záznamu poskytuje naprostý klid v soukromí domova.
Obecně tedy platí, že kamery pro osobní použití za účelem ochrany soukromého majetku mohou být umístěny v bytě (ale nikoli na společné chodbě), v rodinném domě, na zahradě nebo jinde na pozemku rodinného domu, s limitovaným výhledem na veřejné prostranství nebo na hranice sousedního pozemku. V rámci ochrany majetku lze také uchovávat záznam z těchto kamer.
