Novinky

NASA a ESA spojují své síly a budují planetární ochranu před nebezpečnými asteroidy

Přestože je naše planeta v porovnání s velikostí vesmíru jen dalším miniaturním tělesem, které obíhá kolem nijak neobvyklé hvězdy nazvané jako slunce, nabízí se tady přeci jen jedna zvláštnost. Alespoň z našeho pohledu. Když totiž pomineme všechny neznámé (a že jich je nepočítaně), Země je prozatím jedinou potvrzenou planetou, na které se vyskytuje život.

V jednotě je síla, dokáží se ale lidé na Zemi vůbec dohodnout a spolupracovat v případě globálního nebezpečí?

Lidé tvořící takzvaný pomyslný vrcholek evolučního vývoje jsou ale napříč kontinenty mnohdy tak názorově odlišní, že „táhnutí za jeden provaz“ takřka nepřipadá v úvahu. A to je problém. Zvlášť pokud se budeme bavit o relativně vysoké možnosti hrozby zásahu Země meteority, při které by koordinace vícero státu s vyspělým vesmírným programem mělo rozhodně větší šanci případné nebezpečí odvrátit.

A právě to se v dalších několika dnech budou snažit vyřešit jedny z největších kosmických agentur na světě – americká NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) a evropská ESA (Evropská kosmická agentura). Výzkumní pracovníci a inženýři z obou táborů zasednou příští týden v Římě aby vypracovali plán v případě blížícího se asteroidu a pokusí se co nejlépe spolupracovat.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Pro začátek je naplánováno odklonění jednoho ze dvou menších asteroidů Didymos do kterého by sonda DART měla narazit 6. října 2022 rychlostí cca 6 km/s (21 600 km/h). Takto obrovská rychlost by měla způsobit změnu dráhy asteroidu pozorovatelnou nejrůznějšími teleskopy na Zemi. Italská LICIACube bude poté zkoumat samotný okamžik dopadu a sonda Evropské kosmické agentury – Hera pak v říjnu 2024 zanalyzuje cílový asteroid včetně kráteru, který sonda DART při nárazu vytvoří.

Ač se to na první pohled nemusí zdát, vědci si pro začátek svého testování vybrali relativně snadný cíl. Didymos se svou rychlostí oběhu 770 dní kolem slunce nepatří mezi významné rychlíky a ani velikost 800 metrů není jedna z největších jakou můžeme u asteroidů sledovat, třebaže asteroidy nad 140 metrů jsou považovány za tělesa schopná zničit kontinent o velikosti Evropy. Jen pro příklad, Čeljabinský meteor z roku 2013, který vybuchl ještě v atmosféře, měřil 20 metrů a zranil přes 1000 lidí „jen“ tlakovou silou, kterou způsobil.

Parta amatérských astronomů vyfotila Magellanův oblak v rozlišení 240 megapixelů. Jaký je výsledek?

Zdroj
Engadget
Štítky

David Pravda

Blázen do veškeré mobilní techniky, fanoušek Applu, deskových her a dobrého fotbalu. Rád se věnuje urbex fotografii a geocachingu.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Close