NASA během sobotního rána pošle vstříc naši nejbližší hvězdě novou sondu. Kosmické plavidlo ponese název Parker Solar Probe a jeho cílem bude blízké okolí Slunce. Při cestě ke svému cíli se sonda ke Slunci přiblíží až na 6,5 milionů kilometrů a na konci své cesty mu tak bude blíže než jakékoliv jiné těleso vyrobené člověkem. Tím Parker Solar Probe dává vědcům nemalou naději, že jim pomůže rozluštit množství záhad, které atmosféra kolem Sluce stále skrývá. Po podobné misi toužila NASA už desítky let. Až současné technologie ovšem umožnily sondu, která vydržela extrémní teploty, jež v blízkosti Slunce panují, vyrobit. Tato oblast vesmíru je totiž plná částic, jejichž teplota může dosahovat až 1,6 milionů stupňů Celsia. Oblast obklopující Slunce je tak mnohem žhavější než samotný povrch hvězdy. To je také ostatně jedna ze záhad, kterou se sonda vědcům pokusí objasnit.
Na vývoji sondy se podepsaly pokroky ve zpracování uhlíku
Objekt, který se zde vydá, tak musí disponovat důmyslnými tepelnými štíty. Technologický magazín The Verge, který o nejnovější misi NASA informoval, uvádí, že sestavení takto odolných materiálů umožnily hlavně pokroky v oblasti zpracování uhlíku. Sonda je také vybavena velmi důmyslným systémem chlazení, který zaručí, že útroby Parker Solar Probe nebudou dosahovat vyšší než pokojové teploty. Eric Christian z NASA vysvětluje, že zkoumání těchto jevů ze Země nepřináší příliš uspokojivé výsledky. Všechny takto sesbírané informace se totiž při enormní vzdálenost Země od Slunce rozptýlí. Sonda, kterou na oběžnou dráhu vynese raketa Delta IV, ze zemského povrchu odstartuje v sobotu ráno.
Slunce je obří dvojitá koule jako každá hvězda. Uvnitř Slunce je koule záporné (odstředivé) plazmy, která je obklopená koulí plazmy kladné (dostředivé). Aby tyto plazmy byly silově v rovnováze, musí být plochy těchto koulí plazem v poměru “Zlatého řezu”. Ve vnějším silovám působení však převažuje síla plazmy záporné (odstředivé), protože je její tloušťka větší (asi 3,6 x), než tloušťka plazmy kladné (dostředivé). Celý vesmír je vyplněn éterem. Éter je tvořen elektrony, které jsou tvořeny mikrosluníčky, neboď mají stejné složení jako hvězdy, ale v nejmešním možném složení. Korona Slunce s éterem i s hmotou se vzájemně odpuzují, proto je nejteplejší. Hmota je tvořena pozitrony a elektrony v poměru přibližně 1:3, tak jsem zvědav na to jak se sonda bude ke Slunci přibližovat. Jestli je pravda, že k nasměrování sondy ke Slunci bude využita “gravitace” Venuše, tak se moc těším na výsledek, protože podle mne je Venuše také malá hvězda, nikoliv planeta. No tak uvidíme !!!
Nejprve bych chtěl poděkovat za komentář plný zajímavých informací. Osobně jsem na tuhle misi také zvědavý, především na data, která pošle k Zemi.