- 3D tiskárna Prusa MK4S po recenzi neskončila ve skříni, ale ve škole
- Technologie má smysl hlavně ve chvíli, kdy ji někdo reálně používá
- 3D tisk může být skvělým nástrojem pro výuku už na základní škole
Ještě nedávno jsem měl doma čtyři 3D tiskárny, ale reálně místo jen na tři. Takže přišla celkem logická otázka – co udělat s modelem Prusa MK4S, který mi po testování zůstal doma, ovšem nebylo jej kam dát. Kdybych šel do důsledku, tak místo na čtvrtou tiskárnu bych doma našel, nicméně u sebe ve studiu mám pro 3D tiskárny vyčleněnou část jedné místnosti, kam už se další stroj rozumně nevejde. Jedna z variant byla vcelku jednoduchá – tiskárnu prodat. V zásadě by to dávalo největší smysl, jenže tentokrát mi to přišlo tak trochu škoda.
Realita je trochu jiná, než si možná myslíte
Často se mě ptáte, co se děje se všemi těmi zařízeními po recenzích. Realita je docela přímočará – něco se vrací zpátky, ale to, co zůstane, si ne vždycky najde dlouhodobé využití. Když vám každý týden projde rukama několik produktů, začne se to rychle hromadit. Ať už jde o telefony, sluchátka, reproduktory nebo příslušenství, časem se z toho stane slušná sbírka věcí, které prostě „čekají“. A upřímně – představa, že by takhle skončila i 3D tiskárna, mi nebyla úplně příjemná.
Nápad, který dával větší smysl
Začal jsem přemýšlet, kde by taková tiskárna mohla dávat větší smysl než u mě doma. A postupně mi došlo, že ideální místo je vlastně docela jasné – škola. 3D tisk podle mě není jen „zajímavá hračka“, ale technologie, která má reálné využití a potenciál do budoucna. A dává smysl, aby se s ní děti potkaly co nejdřív.
Model Prusa MK4S je navíc pro podobné využití velmi vhodný. Jde o klasickou konstrukci, na které se dá dobře vysvětlit, jak 3D tisk funguje, a zároveň jde o spolehlivý stroj s kvalitními výstupy. Plus jednoduchá údržba, což je ve školním prostředí dost zásadní.
Jak to celé proběhlo
Nakonec jsem udělal jednoduchý krok – napsal jsem e-mail řediteli základní školy s tím, jestli by o něco takového měli zájem. Odpověď přišla poměrně rychle a byla pozitivní, takže nakonec to bylo celé jen o tom, abychom nalezli společný termín na osobní schůzku. Přiznám se, že jsem byl lehce nervózní. Neměl jsem žádnou zkušenost s podobnou situací a vlastně jsem vůbec nevěděl, jak to bude probíhat.
Samotné setkání nakonec proběhlo bez komplikací, vedení školy bylo velmi vstřícné a celá naše schůzka se nesla v příjemném duchu. V průběhu se navíc ukázalo, že ve sboru mají neskutečně zdatnou paní učitelku, která si zvládla jednu Prusa tiskárnu postavit a žáci ji pravidelně využívají. Nebudu lhát, tato informace mi udělala obrovskou radost.
Proč mi to celé dává smysl
Celá tahle zkušenost mi znovu připomněla jednu věc – technologie sama o sobě nemá velkou hodnotu, pokud ji nikdo nepoužívá. Mít zařízení zavřené někde doma ve skříni je vlastně úplně zbytečné. Naopak ve chvíli, kdy se dostane tam, kde může být opravdu využité, začne dávat skutečný smysl. A právě ve škole vidím velký potenciál – nejen pro samotný tisk, ale i pro to, že si děti můžou lépe představit, jak moderní technologie fungují.
Díky a možná i začátek něčeho dalšího
Na závěr bych chtěl poděkovat týmu Prusa Research, protože bez nich by podobná věc vůbec nevznikla. Zároveň jsem si během toho uvědomil, že bych se podobným aktivitám chtěl věnovat častěji. Pokud vás tedy napadne místo, kde by podobné technologie mohly najít smysluplné využití, budu rád za tipy.
Tenhle projekt vznikl hrubě spontánním způsobem a bez většího plánování. O to víc mě těší, že dopadl přesně tak, jak jsem si představoval. A možná je to i malá připomínka toho, že technologie nemusí být jen o recenzích a výkonu. Někdy může mít mnohem větší hodnotu ve chvíli, kdy ji posuneme dál.
