Pokud nemáte vůbec žádné zkušenosti s programováním, nevadí. V tomto díle se vám pokusím vysvětlit ty základní kameny programovaní.
Co je to vlastně programovací jazyk? Programovací jazyky nás obklopují ze všech stran, jak už v našem mobilním telefonu, tak i třeba v rozhlase v metru. Laicky řečeno, s programovacími jazyky lze vytvářet programy pro moderní technologie. Abyste si ale nemysleli, že programovací jazyky jsou inovace této éry, první programovací jazyk byl vytvořen již kolem roku 1940.
Ve světě existuje mnoho programovacích jazyků, každý z nich má jiné zaměření, jeden programovací jazyk je určen na vývoje videoher, druhý zase na vývoj webových stránek, uvedeme si pár příkladů:
Swift – vývoj aplikací pro iOS, macOS, iPadOS, watchOS, tvOS
Ruby – Twitter
Python – Instagram, Facebook, Google, YouTube
PHP – Yahoo
C++ a C# – vývoj her, Unity(C#) a Unreal Engine(C++)
Toto je jen zlomek všech existujících programovacích jazyků. Jako u jazyků ve světě, každý z nich se navzájem liší. Psaní kódu je vždy jiné. I když jsou programovací jazyky odlišné, když jeden umíte perfektně, naučit se ostatní, už není zase takový problém. My se v této sérii zaměříme na Swift.
V tomto díle ještě nebudeme psát žádný kód, s kódem začneme pracovat až v dalším díle. V tomto díle si řekneme základní typy dat, jaké může Swift přijímat.
Datové typy
String – v kódu String – je jednoduše text. Ahoj, Mac, Apple, -> všechno tohle jsou příklady Stringu -> v češtině nazývaný textový řetězec, ale doporučuji si pamatovat pojem String, v kódu se tento pojem používá velmi často.
Integer – v kódu Int – je celé číslo, 1; -2; 0; -> všechna celá čísla, která vás napadnou můžou být Integer
Boolean – v kódu Bool – je informační typ na který může být odpověď pouze true nebo false -> to znamená, že hodnota nemůže být nic jiného než true (pravda) nebo false (nepravda)
Float – v kódu Float – vyjadřuje desetinné číslo s přesností na 7 desetinných míst
Double – v kódu Double – vyjadřuje desetinné číslo s přesností na 12 desetinných míst -> používá se častěji než Float, má větší přesnost.
Tyto typy si pečlivě zapamatujte, v kódu se budou používat velmi často.
Proměnné
Další důležitá část všech programovacích jazyků jsou proměnné. Proměnné jako v matematice zastupují danou věc. V programování se mohou používat třeba takhle:
Řekneme si kolik tam je lidí? Z toho si uděláme proměnnou s názvem počet lidí a vyjádříme si u ní kolik tam vlastně lidí je, zlehčeně by to vypadalo asi takhle:
početLidí = 20
Za 20 min přijde 6 nových lidí a 3 odejdou, počet lidí se nám změní na 23
početLidí = 23
V kódu můžeme kdykoliv zeptat na hodnotu proměnné početLidí a kód nám vrátí číslo 23.
Proměnné se v pokročilejším kódu samozřejmě používají více komplikovaně a rozsáhleji než je tento příklad, ale tento příklad nám stačí na to, abychom si udělali obrázek jak proměnné vůbec fungují. Výhoda proměnných je, že se mohou kdykoliv změnit.
Konstanty
Konstanty fungují stejně jako proměnné, ale narozdíl od nich se v kódu nemohou nikdy změnit. Uděláme si příklad:
početLidí = 23 -> dáme jako proměnnou -> počet lidí se může měnit
kapacitaSálu = 200 -> dáme jako konstantu -> kapacita sálu zůstane vždy stejná
Jako konstanty si většinou určíme hodnoty, které nechceme ani omylem v kódu změnit.
Pokud byste měli nějaké otázky ohledně datových typů, proměnných a konstant. Neváhejte a zeptejte se mne v diskuzi. Rád vám odpovím. V dalším díle našeho seriálu budeme už konkrétnější a ukážeme si, jak začít programovat jednoduché části kódu.
