Recenze Luminar 3: Hon na Lightroom

Na sklonku minulého roku jsem si zde na Českém Macu přečetl článek o tom, že nový grafický editor Luminar 3 jde tvrdě po krku Adobe Lightroom. Nebudu skrývat, že jsem se upřímně zaradoval. Jako profesionální fotograf, věnující se zejména motoristickému sportu, jsem se již před lety vydal cestou Adobe Lightroom, u kterého mi sice vyhovuje uživatelské rozhraní a zvykl jsem si na jeho workflow, nicméně neustále narážím na jeho nedostatečnou optimalizaci. Kvůli té mě i na poměrně rychlém “železe” program obírá o drahocenný čas, vyrývá nové vrásky a přimalovává další a další šediny. Není proto divu, že neustále hledám vhodného kandidáta na jeho náhradu. Že by tedy Luminar 3?

Po spuštění Luminar 3 vás přivítá tmavé rozhranní vzdáleně připomínající Lightroom, ale řekněme s jistou dávkou macOS systémové strohosti. Není to nic, co by bylo na škodu, jde jen čistě o zvyk. Tady musím trochu srovnávat. Za ta léta používání Lr a Adobe obecně mám jistá očekávání, ze kterých rozhodně nechci slevovat a v tomto případě naštěstí ani moc nemusím.

Intuitivní rozhraní

Luminar sice rozlišuje Knihovnu, Editaci a Informace o souboru, nicméně základní pracovní plocha se skládá z velkého náhledu upravované fotografie, postranního proužku náhledů souborů v knihovně a spodního proužku náhledů úprav dle přednastavených presetů.

V této části je Luminar 3 uživatelsky přívětivější, protože nabízí instantní náhled toho, jak bude fotka s danou úpravou vypadat. Je to asi jako když si hodíte fotku na Instagram a vybíráte z přednastavených profilů. To je naprosto super, jenomže záhy člověk zjistí, že to vlastně také stojí hromadu času, protože program musí vygenerovat spousty malých náhledů. Začínám trochu pochybovat.

Co je naprosto odlišné oproti Lr, je způsob editace. Luminar 3 totiž nenabízí fixní layout atributů pro úpravy, ale přidává pod sebe jednotlivé vrstvy efektů. To je pro začátek z pozice uživatele Lr trochu matoucí, ale postupně tomu přijdete na chuť – je to jednoduché a efektivní. Program navíc nabízí různé sety efektů a další je možné stáhnout či dokoupit, takže rozhodně je z čeho vybírat!

Prostoru pro vylepšení je stále dost

Jenže to k efektivitě práce nestačí. Luminar 3 je bohužel ušitý poněkud horkou jehlou, spousta užitečných funkcí mu (doufejme zatím) chybí a u některých pro změnu program kolabuje. Typickým příkladem je kopírování atributů z fotky na fotku. V Lightroomu poměrně stěžejní záležitost, kdy jde zkopírovat zvolené atributy “vzorové” fotky a následně je aplikovat dál, nebo použít úpravy z předchozí fotky. Luminar 3 nabízí jen možnost zkopírovat z konkrétní fotky, bohužel při aplikování na některou z dalších fotek mi program žuchnul, a to i přes update na verzi 3.0.1.

Pád aplikace je to poslední, co chcete během úpravy snímků zažít

Co je ještě horší, je absence podpory souborů CR3, tedy Canon Raw souborů novějších těl, jako je například bezzrcadlovka EOS R nebo 5D mark IV. Takové soubory je potřeba nejdříve „přeuložit“ do digitálního negativu (DNG), se kterým již Luminar umí pracovat. Neumím si ale představit, že ještě před samotným importem pro zpracování budu muset hodiny konvertovat CR3 rawy do DNG. Z jednoho dne závodů totiž dovezu s přehledem 4000 souborů.

Abych ale nebyl jen kritický, musím uznat, že jsem si vzal do parády fotku, kterou jsem předtím “standardně” upravil v Lightroomu a v Luminaru ji trochu vyšperkoval. Rozdíl je viditelný na první pohled, rozhodně mě uspokojil a nejsem si jistý, že bych jen v samotném Lightroomu dokázal takovou úpravu udělat.

Pokud autoři věnují trochu více času doladění stávajících much a přidají další funkce, za jednorázových 1500 Kč půjde o hodně dobrou (přinejmenším alternativu) předraženého Adobe Lightroomu. Já osobě bych zatím Luminaru 3 svůj profesionální osud jako stand-alone aplikaci nesvěřoval, nicméně si jej rád ponechám jak dodatečný software pro vyšperkování vybraných snímků. Uvidíme, kam se s příštími updaty posune, nakročeno má slušně.