Když Apple představil první generaci Apple Watch, vyvolalo to u mě velké zklamání. Na první pohled obyčejný design, naprostá závislost na připojeném iPhonu, pomalé aplikace a žalostná výdrž, takto jsem si jednoduše první chytré hodinky s logem Applu jednoduše nepředstavoval. Tento stav se ještě více prohloubil v momentě, kdy jsem si hodinky na vlastní kůži vyzkoušel.
V podstatě šlo o první Apple produkt, který mne nechával dočista chladným a nepociťoval jsem u něj nutkání ke koupi. Jak čas plynul a cena bazarových kousků klesala, dospěl jsem k názoru, že pokud chci něco generelně kritizovat, měl bych to lépe poznat. Netrvalo dlouho a brzy jsem na ruce začal nosit 42mm Apple Watch Sport.
Láska na druhý pohled
Po prvních týdnech používání se můj postoj nezměnil a naopak se prohloubilo přesvědčení, že Apple Watch vznikly z nutnosti odpovědět na konkurenci, která do světa chrlila jeden model chytrých hodinek za druhým. V podstatě jediné smysluplné využití Apple Watch jsem viděl v měření sportovních aktivit a notifikacích na doručené zprávy a příchozí hovory.
Zásadní zlom v mém vnímání dorazil s příchodem aktualizace na verzi operačního systému watchOS 3. Doslova přes noc se z Apple Watch stalo docela jiné zařízení, které mě přimělo změnit názor o 180 stupňů. Práce s aplikacemi a uživatelským rozhraním přestala působit těžkopádným dojmem a celkově hodinky výrazně ožily.
Velký přínos jsem viděl v integraci funkce Dock pro uložení vybraných aplikací, které se aktualizují na pozadí a tím pádem je jejich spuštění prakticky okamžité. Novinek se objevila celá řada (článek zde), nicméně pro mě osobně to znamenalo ještě jednu věc. Apple dal technologickému světu a široké veřejnosti jasně najevo, v čem tkví jeho síla. Z příchodu watchOS 3 bylo zřetelně cítit, že vývojáři si vzali ty nejzásadnější výtky k srdci a změnili v mnoha ohledech filosofii a přístup k ovládání.
V mém konkrétním případě to znamenalo, že přibližně půl roku od prvního připnutí na zápěstí jsem Apple Watch konečně přišel na chuť a začal je považovat za smysluplný produkt.
Jak Apple Watch používám?
Apple Watch mají v mém každodenním životě hned několik rolí. V pracovním týdnu je nejčastěji používám pro kontrolu nad událostmi v kalendáři. Díky vhodně nastavenému modulárnímu ciferníku tak okamžitě vidím naplánované úkoly, aniž bych musel vytáhnout iPhone z kapsy. Velmi rychle jsem si také osvojil odpovídání na došlé zprávy za pomoci diktování, které je až neuvěřitelně přesné. Nebezpečně návykovou záležitostí je vyřizování hlasových hovorů v momentech, kdy zrovna nemám chuť či možnost sáhnout po telefonu.
Další zásadní rolí Apple Watch je monitorování sportovních aktivit. Přesné měření tepové frekvence a možnost doinstalování sportovních aplikací z nich činí jeden z nejlepších trackerů na současném trhu. Při trénincích ve fitku si vystačím s nativní aplikací Cvičení, na běhání mi slouží Nike+ Run Club a pro horské kolo notoricky známá Strava. Kde naopak potenciál Apple Watch striktně krotím, jsou notifikace. Na zápěstí mi mají možnost „zaklepat“ pouze kalendář, aplikace Zprávy a oznámení hlasových hovorů. Ostatní aplikace do hodinek nepouštím a doporučuji to všem, kteří nechtějí, aby se z jejich Apple Watch stal miniaturní vibrátor.
Nositelnosti se staly segmentem elektroniky, který je nám z povahy používání nejblíže ze všech současných technologií. Dle mého názoru zde existuje nesmírně tenká hranice mezi tím, kdy lze chytré hodinky vnímat jako skvělý doplněk k smartphonu, nebo jako otravný gadget dožadující se neustále vaší pozornosti. Pokud si tento fakt neuvědomíte a necháte hodinkám, aby vás informovali o každé notifikaci, paradoxně se stanete jejich otrokem.
Předzvěst nové éry
Přes počáteční odmítání Apple Watch a pochybnosti nad jejich smysluplností je začínám považovat za předzvěst toho, kudy se bude mobilní odvětví v následujících letech ubírat. Pokud se podíváme na dosavadní vývoj mobilních technologií a nositelností obecně, lze již nyní pozorovat jejich postupné sbližování. Nemám ambice zde predikovat jakékoli závěry, ale jsem pevně přesvědčen, že v horizontu následujících let se dočkáme zrodu nového segmentu, který bude kombinovat vlastnosti z obou zmíněných světů.
Absolutně netuším, jak takové zařízení bude vypadat či jak ho budeme ovládat, nicméně jedno vím jistě. Jeho hlavní úlohou se stane monitoring našeho zdraví a postupným navrhováním diagnóz. Pokud bych se nechal přeci jen unést, živě si umím představit, že jednoho dne budeme na svém těle nosit zařízení s umělou inteligencí, které zastane funkci osobního asistenta, lékaře a kouče, jehož pra pra prapředka jsme nazývali Apple Watch.
Jaká byla vaše cesta k Apple Watch? Byla podobně strastiplná nebo šlo o lásku na první pohled?
