Kterak jsem se neuklidnil….

Včera jste si mohli přečíst jak jsem se rozčílil, dnes si přečtete jak jsem se neuklidnil. Původní článek rozpoutal zajímavou diskuzi, která mne přesvědčila, že nejsem rozčílen jen já sám, že nejsem sám v tomto pro většinu věřejnosti zvláštním světě. Dopsáním původního článku jsem se uklidnil, ovšem ne na dlouho. Vaše komentáře, za které děkuji, mne donutili opět zabřednout do staré problematiky.

V čem to sakra vězí? Kde je chyba? Proč? To jsou otázky, na které se pokusím nalézt odpověď a konečně se snad uklidnit. Ani nevíte jak moc v to doufám! Rozpitváme “to” pořádně do podrobna, shrneme a nakonec si odpovíme na položené otázky.

TENTO ČLÁNEK NENÍ ANI TAK URČEN VÁM, NAŠIM PRAVIDELNÝM ČTENÁŘŮM, ALE VŠEM TĚM, KTEŘÍ POCHYBUJÍ, NADÁVAJÍ, ZÁVIDÍ A TRPÍ ROZŠÍŘENOU NEVĚDOMOSTÍ!!!! JE JAKÝMSI MÝM OSOBNÍM VÝKŘIKEM NA ADRESU TĚCHTO JEDINCŮ….

ad Apple

Společnost Apple Inc., dříve Apple Computer Inc., je jiná než kterákoliv ostatní ve svém oboru, počítačovém průmyslu. Pojďme si přiblížit cílový trh během její celé historie – připomínám rubriku Okénko do minulosti, kde naleznete postupně všechny produkty nesoucí nakousnuté jablko. První model Apple I neměl jasné určení, počítačový trh prakticky neexistoval a vše se mělo teprve začít vyvíjet. Nástupce, model Apple II přetrval v mnoha modifikacích po dobu necelých dvaceti let a našel si své uživatele mezi školami, bankami, firmami a také domácnostmi. Z toho je patrné, že nebyl zaměřen na konkrétní cílovou skupinu uživatelů. Apple III byl stejně jako Lisa “propadákem”. Ovšem s prvním Macintoshem přišlo skutečné cílení na konktétní skupinu uživatelů. Na domácnosti a na jednotlivce. Dle mého to byl první jablečný model, který se nesl v duchu zaměření na produkt, na špičkový produkt. Za jeho vývojem stál Steve Jobs se svým “pirátským” týmem a v našem článku jste se mohli přesvědčit o tom jak detailní takový vývoj byl. Vše bylo zaměřeno na počítač, na jeho design, na pocit zákazníka při rozbalování, užívání. Bylo to první skutečně počítačové umělecké dílo. Tehdy ostatní počítače a nejen ty jablečné byly povětšinu stejné, neosobní, bez duše…první Macintosh byl jiný a jistě položil základy novodobých Macintoshů z konce dvacátého a začátku jednadvacátého století. Macintoshů, které musí být a jsou odlišné od ostatních počítačů na trhu. Ale nepřeskakujme. S Jobsovým odchodem z Applu se vytratilo ono zaměření na produkt, Apple sice vyráběl špičkové stroje, ale cosi jim chybělo. Během konce osmdesátých a v průběhu devadesátých let se objevilo několik rodin z rodu Macintoshe, které byly přesně cíleny na konkrétního zákazníka.

Rodina Quadra – profesionální nástroj pro DTP, cílen na firmy, grafická studia, reklamní agentury a já nevím na koho ještě. Rodina Performa – všestraný počítač cílený do domácností a školství. Novodobé Macintoshe počínaje modelem iMac jsou cíleny na dvě skupiny uživatelů – domácnosti a jednotlivce. Ovšem i mezi nimi se najdou modely jakými byly a jsou G3 – 5, MacPro, serverové modely (o těch většina jablečných fanoušků nemá ponětí a seznámíme se s nimi v Okénku do minulosti až na ně přijde řada) a konečně MacBook Pro s Retinou. Jsou to modely, které nebyly vyvinuty na váš domácí stůl, ale jako skutečný pracovní nástroj pro potřebné. Kdo je skutečně využije jsme si již řekli včera a dokonce i dnes – viz. výše.

Proč všechno to plácání? Protože je nutné uvědomit si co k čemu slouží a k čemu je primárně určené. Proto nemá smysl hulákat cosi o nehorázných cenách a okrádání ubohých uživatelů. Vězte, že pro vás takový počítač není. Pro vás je určen Mac mini popřípadě iMac či MacBook Air, Pro. Myslíte si, že nás všechny převezete, když si koupíte levnější sestavu nebo notebook s Windows nebo Linuxem? Jestli ano, kupte si ho, zapomeňte na to, že nějaké jablko existuje a kousněte si do nahořklé hrušky.

ad uživatelé (nevědoucí)

To, že je u nás Apple vnímám širokou veřejností zpravidla negativně je způsobeno několika faktory. Tím prvním je, že Apple nemá u nás dlouhou tradici. Během devadesátých let málokdo věděl o tom, že nějaký Macintosh vlastně existuje. Bavíme se o laické, tedy široké veřejnosti, profesionální uživatelé Macy znají velmi dobře přes celá dvě desetiletí. Ve státech byla platforma rozšířena do všech možných odvětví – školství, firmy, banky, zdravotnictví, výzkum a já nevím kam ještě. U nás? Nic! Dokonce tak velké nic, že i v současné době školský systém, který by měl dle mého jít příkladem, vyučuje zpravidla na operačním systému XP. Bože, to je krok deset let zpět!! A argumenty typu, že na to nejsou prachy neberu. Jsou, ovšem mizí v krabicích od vína a podobně. Pokud se nebude investovat do vzdělávání či školství a budou se používat několik desítek let staré osnovy budeme na tom velmi špatně. Školství je prostě průšvih, ovšem pozor mluvím o základním stupni! O stupni, kde se malé ratolesti vyvíjí a kde by se mělo začít přistupovat jinak, velmi jinak. Na toto téma se velmi dobře rozpovídali Tomáš Hajzler a Petr Mára v jejich prvním díle videocastu Snídaně s … Rozhodně doporučuji shlédnout. Jen tak naťuknu. Jsme v jednadvacátém století, století moderních technologií, které jsou všude kolem nás a naše školství? Roztrhané učebnice, smradlavá houba na zelenou tabuli, zastaralé osnovy a pod.

Proč tomu tak je mohu jen odtušit. Mnoho zodpovědných lidí nemá o případných technologií ani potuchy a pokud ano zřejmě ji neumí využít. Za tím vším je neinformovanost a obavy z neznámého. A to je přesně ten problém provázející produkty nakousnutého jablka. Neinformovanost, nevědomost… Lidé ani netuší co jim takový produkt může přinést. V poslední době mne velmi pobavila jedna diskuze v komentářích na eshopu nabízející MacBook Pro. Potencionální kupec se dotazoval zda si na takovém “notebooku” zahraje své oblíbené PC hry. Kdosi mu odpověděl, že jen ty pro Maca přímo určené, načež dotazující zanechal vzkaz, že se na takový počítač může vys..t. Jsem rád, že si takový člověk Maca nekoupí, protože by s ním nebyl spokojen a všem ve svém okolí by hlásal jak je ten americkej šunt na h…o.

Dalším a pro tento článek posledním aspektem současné situace je lidská závist. Závist je nejrozšířenější česká lidská vlastnost. A na toto téma se nebudu více rozepisovat, protože bych se opravdu rozčílil a za to mi ti závistivci nestojí.

Zda se mi podařilo nalézt odpovědi na otázky položené v úvodu článku posuďte sami. Já v tom mám však jasno. Pokud s tím někdo nic kloudného neudělá čekají nás asi zlé časy. Neustálé stežování nic nevyřeší a je tedy na místě nalézt jen tu správnou cestu a vydat se po ní…