Apple Lisa. Další produkt, po boku komerčně neúspěšného Apple III, jenž se měl stát jedním z prvních produktů, za jehož vznikem stojí vývojáři Applu a nikoliv jeden člověk (Steve Wozniak). Pojďme se nejprve podrobněji podívat na pojmenování tohoto taktéž komerčně neúspěšného produktu. Proč právě Lisa? Ti z vás, pro které není Apple jen značkou produkující hi-tech produkty, ale srdeční záležitostí, jistě tuší. Steve Jobs zvolil pojmenování po své nejstarší dceři, kterou v té době ještě nepřijal za vlastní, a která žila se svou matkou Chrisann Brennanovou. Aby to však nebylo okaté, musel být pro tento název vymyšlen akronym. Vznikl tak poněkud nesmyslný Local Integrated Software Architecture, o kterém se později mezi inženýry Apple mluvilo jako o LISA: Invented Stupid Acronym. Jak jsem v úvodu článku zmínil, jednalo se o komerčně neúspěšný produkt, a tak jistě vyvstává známá otázka: “Proč?” Neodpovím vám jednou větou, ale následujícím článkem.
Počátek vývoje Lisy sahá do roku 1979, kdy vedoucí jejího vývojového týmu: Steve Jobs, Jef Raskin a John Couch navštívili vývojové centrum společnosti XEROX Corporation’s Palo Alto (Xerox PARC), kde poprvé shlédli grafické uživatelské rozhraní s bitmapovou grafikou v programovacím jazyku Smalltalk. Bylo to poprvé, kdy fosforeskující písmena na zeleném pozadí vystřídala plocha, složky, kurzor, fonty písma atd. Jobs ihned pochopil potenciál této technologie a chtěl ji mít ve své Lise. Jak řekl Picasso: “Dobří umělci kopírují, velcí umělci kradou.” Účelem tohoto článku není zkoumat jednání zmíněných členů vývojového týmu Lisy a posuzovat zda bylo korektní či nikoliv. Jedno je však jasné. V Xerox PARC vyvinuli převratnou technologii, ovšem v nepřehledném a pro uživatele nepřívětivém stavu. V Applu tuto technologii dovedli k dokonalosti a umožnili tak vzniku prvního systému s graficky uživatelským rozhraním, který byl celý uložený v paměti ROM, což přispělo k jeho rychlému startu. Součástí grafického rozhraní se po boku překrývaných oken, ikon, složek, rozbalovacích menu a plochy stal velmi populární systém drag-and-drop. Součástí operačního systému byla taktéž, na svou dobu, velmi bohatá softwarová výbava. Posuďte sami: Lisa Writer – textový editor, Lisa Calc – tabulkový editor, Lisa Draw – grafický program, Lisa Terminal – terminál, Lisa Desktop Manager – ovládání desktopu, Lisa Workshop Editor – programátoská pomůcka
Pojďmě na technické parametry počítače Apple Lisa: mikroprocesor Motorola M68000 o taktu slabých 5 MHz, RAM 1MB, ROM 2MB, 32-bitové registry a adresování, dvojice disketových jednotek 5,25″, možnost externího pevného disku o kapacitě 5MB, vlastní 12″ monitor s rozlišením 720 x 360px a myš s jedním tlačítkem.
Nyní konečně získávame odpověď na otázku, položenou v úvodu článku, spojenou s komerčním neúspěchem Apple Lisa. Cena! Přemrštěných $10.000. Ovšem musíme dát za pravdu, že za tuto cenu zákazník získal opravdu nadčasový stroj co se parametrů, operačního systému i designu týče. To ovšem nestačilo a tak malé prodeje předurčily Lisu k zániku. Jen pro srovnání: cena prvního Macintoshe byla stanovena na $2.500, Steve Jobs dokonce původně plánoval, že cena Apple Lisa neměla přesáhnout částku $500. Apple se nakonec v roce 1989 rozhodl zakoupit pozemek v Utahu, kde proběhlo nechvalně známé pohřbívání tisíce těchto počítačů.
Lisa byla představena veřejnosti v lednu roku 1983 a setrvala na trhu pouze do srpna roku 1986. Z mého pohledu se však jednalo v té době o nedoceněný technologický skvost.
[youtube 3R8fArhOWso]
2 Komentáře