Novinky

Marsovskou sondu Perseverance pohání stejný procesor, jaký Apple použil u počítače iMac G3 z roku 1998

Pokud pravidelně sledujete dění na poli technologií, pravděpodobně vám neunikla zpráva o přistání sondy Perseverance na planetě Mars. Rover dosedl na naší sesterskou planetu 18. února a od té doby již stihl na Zemi poslat několik zajímavých záběrů. Možná si nyní říkáte, proč o sondě NASA píšeme na webu, který se primárně zabývá Apple tématikou. Ač se to zdá být v určitém směru úsměvné, mozkem Perseverance je totiž stejný procesor (PowerPC 750), který poháněl dnes již kultovní iMac G3 z roku 1998.

Podle redakce webu New Scientist používá marsovský rover procesor vycházející z architektury RISC. Pro tento typ procesorů je typická redukovaná instrukční sada a návrh zaměřený na maximálně jednoduchou a vysoce optimalizovanou sadu strojových instrukcí, čímž se zároveň liší od ostatních běžně používaných platforem.

Zdroj: Apple

Když bychom zabrousili do minulosti, konkrétně konce devadesátých let minulého století, tak zjistíme, že velice podobný typ procesoru byl použit u počítače iMac G3. Power PC 750 byl jednojádrový procesor s taktem 233 MHz a 6 miliony tranzistorů. Z dnešního pohledu se jedná směsné parametry a bez přehánění vyšší výkon nabídne i ten nejlevnější robotický vysavač.

Na Marsu jde především o spolehlivost

V případě vesmírné sondy se neřeší pouze výkon, velká část pozornosti je věnována především spolehlivosti, která je naprosto klíčová. Pokud bychom šli do detailu, tak procesor uvnitř Perseverance byl značně modifikován, aby bezpečně ustál radiační záření a výkyvy teplot od -55 do 125 stupňů Celsia.

Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Atmosféra na Marsu je mnohem řidší než na Zemi a pokud by NASA použila konvenční elektroniku, stačil by jeden silnější záblesk ze Slunce a celé dobrodružství by velmi rychle skončilo. Problém představují také další nabité částice a záření, které by mohly citlivou elektroniku doslova upéct a nenávratně zničit.

Apple používal čipy PowerPC ve svých počítačích Mac až do roku 2005, aby poté přešel na procesory od Intelu. V současné době se nacházíme ve velmi podobném období. Tentokrát jsme svědky přechodu na ARMové čipsety z vlastní produkce, které si kalifornský výrobce navrhuje a vyvíjí kompletně pod vlastní taktovkou.

Štítky

Richard Streit

Pisálek, fanoušek mobilní a výpočetní techniky. Vyznává a aktivně provozuje adrenalinové sporty. Mezi další zájmy patří cestování, elektronická hudba, příroda a moderní vědy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Close
Close