RECENZE: Applovská intuitivnost Apple Music nestačí
Po týdnu vám přinášíme další, tentokrát obsáhlejší recenzi nové hudební služby Apple Music. Je rozruch kolem této novinky oprávěný, nebo skočil Apple do rozjetého vlaku příliš pozdě a konkurenti jako Spotify nebo Google Music už ujeli nedostižně daleko? Zaměříme se zejména na srovnání s nejnebezpečnějšími soupeři. To vše v dnešní recenzi Apple Music.
Už bylo nesčetněkrát popsáno, že Apple Music si buď každý měsíc paušálně platíte a nebo máte zkrátka smůlu. Neexistuje náhradní řešení ve stylu Spotify, které sice dokáže být díky svým reklamám vrcholně otravné, ale veškerá streamovaná hudba je zcela zdarma. Pouze na předplatitelské bázi ale funguje i Google Music, který je podle vás nejvíce podceňovaným hráčem. To může být způsobeno tím, že Google se nevydal cestou blíž k lidu a jeho služba je od začátku nekompromisně zpoplatněna. Tříměsíční zkušební období bez poplatku bylo určitě skvělý reklamní tah Applu vstříc těm, kteří hudbu už pravidelně streamují prostřednictvím jiné služby. Pokud popustíme uzdu spekulacím můžeme také polemizovat o bravůrním PR tahu těsně po uvedení Apple Music. Tím skvělým PR tahem je myšlena tahanice mezi Applem a Taylor Swift o honorářích umělcům. V případě, že tento spor byl opravdu nějak řízený za přesným propagačním účelem, nemůžeme pochybovat o jednoznačně pozitivním výsledku pro obě strany. Ale dost domněnek a spekulací. Pojďme se zaměřit na fakta a Apple Music zhodnotit.
Aplikace se schovala za už dávno defaultně přítomnou Hudbu, kterou zná každý uživatel iOS. To znamená, že hudba přítomna ve vašem zařízení musela trochu uskromnit své možnosti. Vlastní hudbě totiž od teď patří pouze jedna ikonka na dolní liště s názvem “Moje hudba”. Skladby se zobrazí pouze podle seznamů interpretů a k jednotlivým albům a dále skladbám se musíte proklikat. Všechny ostatní ikony už ale patří naší dnešní hlavní hvězdě. V sekci “Pro vás” se při prvním přihlášení zavážete k odzkoušení onoho tříměsíčního období. Pak se ale ukáže jedna podpásovka, která se ovšem dala očekávat, z postupu při přihlašování je totiž jasné, že po skončení bezplatné doby vám Apple automaticky zaúčtuje další období, teď už samozřejmě za 6 dolarů měsíčně.
Po nedobrovolném odsouhlasení těchto podmínek se vám objeví interaktivní kolečka s hudebními styly. Vy máte za úkol vybrat vaše oblíbené. Máte možnost také určitou volbu preference, když totiž kolečko stisknete podruhé, zvětší se ještě více. Takže Apple Music bude vědět, že tohoto žánru vám má dodávat více než ostatních. V dalším kole už pak označíte konkrétní interprety. Následně se vám na jakési zdi objeví jak alba preferovaných interpretů, tak playlisty poskládané podle vašeho vkusu. Samozřejmě můžete jednotlivé umělce sledovat aby vám neunikla žádná novinka vašeho oblíbence. Oproti Spotify zde chybí stovky playlistů poskládaných uživateli. Mám na mysli jednak ty podle nálady i osobní playlisty uživatelů, kteří se je rozhodli je zpřístupnit veřejně.
Další možnosti poslouchání hudby nabízí rádia. Ta najdete v prostřední ikoně spodní lišty. Jako první se vám nabídne radio Beats 1 pod ním najdete dalších několik doporučených stanic, ostatní rádia už jsou podle hudebního žánru. Tento prvek, který je přítomen taktéž v rámci Spotify částečně nahrazuje chybějící otevřené playlisty. Takzvané rádio můžete spustit také u možností konkrétní písně. To znamená, že Apple Music vám začne automaticky hrát hudbu podobnou té, kterou jste si zvolili. Můžete píseň nebo album také stáhnout do offline režimu. Dále můžete píseň sdílet, přidat do vlastního seznamu, nebo zobrazit v obchodě iTunes. Vychytávku navíc oproti konkurentům zde ale opět nehledejte.
Upřímně řečeno, z Apple Music v redakci nadšeni nejsme. Já osobně jako autor této recenze jsem stále více nakloněn na stranu Spotify. Streamovaná hudba je pro mě zdaleka nejčastější zdroj muziky a tím pádem také poměrně důležitá aplikace v mém každodenním životě. Zkrátka jsem se nedočkal tolika pozitiv a výhod, abych začal uvažovat o přechodu na jinou platformu. Apple Music má sice jak jsme od této společnosti očekávali krásný design a plynulý chod. Aplikaci je proto radost ovládat a také radost sledovat. Spotify ale jako celek působí mnohem otevřenějším dojmem. Lidé můžou vytvářet a doplňovat playlisty, sledovat co poslouchají jejich oblíbení umělci a také si pouštět playlisty podle vlastní nálady, nebo příležitosti. Apple moc spoléhá na intuitivnost. A tato sázka podle nás příliš nevyšla.
Nechápu, co všichni pořád všichni bulvarizují skutečnost, že Apple po 3 měsících strhne platbu na další měsíc. Jednak je to u “opakujících se” služeb naprosto běžné a druhak každému přijde okamžitě po registraci mail, kde je POLOPATICKY napsáno, kdy Vám peníze strhnou (o tom ale recenzenti zarytě mlčí). Pak máte 3 měsíce na to, abyste přihlášení zrušili, takže ještě jednou – panebože, proč kolem toho tak naděláte?!
Jak jsem uváděl v recenzi, mě osobně tato skutečnost nepřekvapila vůbec. Nicméně stojím si za tím, že je to třeba zdůraznit, abychom upozornili čtenáře, který se s něčím takovým zatím nesetkal. A k tomu mailu, abych se přiznal, tak jsem ho nečetl. Ale děkujeme vám za upozornění, mail si najdu a jestli tomu opravdu tak je, tak to do článku doplníme.
Již dlouho jsem předplatitelem služby Google Play a nejvíce mi vadí mix playlisty, které mají na seznamu pouze české nebo anglické interprety. V případě českých se kolikrát jedná o hodně nepovedené kombinace interpretů i (nelze/negunguje zakázat přidávat určitého interpreta do jejich vytvořených rádií).
Máte zkušenosti s Apple Music, jakým způsobem jsou tvořeny české a zda vůbec je možné mít automaticky generovaný playlist s českou a zahraniční hudbou?
Nedalo nám to a na váš popud jsme generování české hudby vyzkoušeli. Za mě osobně jako autora recenze musím říct, že se playlisty generovaly celkem rozumně… Rozhodně lépe než na vámi zmíněném Google Music, co se týče porovnáni se Spotify, tam stále platí, že Spotify je absolutní špička v oboru 🙂