iPhone 18 Pro je opět blíž profi fotoaparátu. Uznávaný fotograf otestoval jeho novou clonu

Apple už několik let prezentuje iPhone jako zařízení, které má v řadě situací nahradit klasický fotoaparát. Ostatně to jsem zmiňoval už v recenzi iPhonu 17 Pro Max, kde mi přišlo, že už je to spíše fotoaparát s funkcemi smartphonu. U iPhonu 18 Pro se k tomu přidává další poměrně zásadní dílek – variabilní clona na hlavního fotoaparátu. Jak velký rozdíl ale udělá při skutečném focení? Na to se podíval fotograf a tvůrce Tyler Stalman.
Variabilní clona patří k těm novinkám, jejichž přínos nemusí být na první pohled úplně zřejmý. V praxi ale dává poměrně velký smysl. Hlavní 48Mpx Fusion fotoaparát iPhonu 18 Pro může pracovat s hodnotami ƒ/1,48, ƒ/1,8, ƒ/2,8 a ƒ/4. Při otevření na ƒ/1,48 se k senzoru dostane více světla. iPhone díky tomu může použít nižší ISO, což znamená méně šumu a v některých situacích také menší závislost na Nočním režimu.

Ještě zajímavější je opačný extrém. Při ƒ/4 dostanete větší hloubku ostrosti, takže může být ostrá větší část scény. Typickým příkladem jsou skupinové fotografie, kde nechcete mít část lidí mimo rovinu ostrosti. Telefon přitom dokáže clonu měnit automaticky, ale Apple nechává prostor i zkušenějším fotografům, kteří ji mohou ovládat ručně. Samotný mechanismus tvoří šest laserem vyřezávaných lamel. Stalman upozorňuje i na poměrně netradiční konstrukci – Apple umístil clonu nad primární optický člen objektivu, nikoliv hlouběji uvnitř optické soustavy, jak je běžné u klasických objektivů.
Apple si pohrál i se vzhledem fotek
Hardware ale není jedinou změnou. Fotografické styly dostaly nové textury Soft Skin, Glow a Film. Soft Skin jemně potlačuje detaily pokožky, Glow pracuje se světly podobným způsobem jako black mist filtr a Film přidává zrno.
Právě poslední jmenovaný Stalmana zaujal nejvíce. Apple podle něj dokáže digitálním snímkům dodat zajímavější filmový charakter, byť by ocenil možnost lépe regulovat množství zrna. Samostatnou kapitolou jsou AI nástroje Clean Up, Extend a Reframe. Výsledky mohou být působivé, zároveň ale přinášejí otázku, která bude ve fotografii čím dál aktuálnější: kde ještě končí úprava fotografie a začíná obraz vytvořený umělou inteligencí?
Pro fotografy i filmaře
Stalman se věnoval také Apple Reference Image a vylepšenému Filmařskému režimu. Pro vážnější práci s videem nicméně stále preferuje záznam v Apple Logu, který Apple u nové generace posunul na Apple Log 2. Profesionálnější ambice telefonu podtrhuje také možnost manuálně nastavovat clonu, čas závěrky nebo vyvážení bílé a využít živý histogram. Zajímavý je i Stalmanův pohled na 4× teleobjektiv. Považuje jej za praktičtější než dřívější 5× přiblížení iPhonu 16 Pro, které bylo v některých situacích jednoduše příliš dlouhé.
A na závěr jedna drobnost, kterou v technických specifikacích nenajdete. Pokud často fotografujete přes sklo, možná stojí za úvahu i barva telefonu. Stalmanovi se jeho výrazný Cosmic Orange iPhone 17 Pro občas odrážel přímo do záběru, a fotografům proto doporučuje spíše nenápadnější Burgundy nebo Black. Variabilní clona možná není funkce, kterou Apple vysvětlí jedním efektním číslem. Z fotografického hlediska je ale o to zajímavější. Místo dalšího softwarového triku totiž přidává iPhonu skutečnou hardwarovou možnost, jak lépe pracovat se světlem a hloubkou ostrosti.
Také na Českém Macu se chystáme testovat nový iPhone 18 Pro Max, takže pokud si nechcete nechat ujít první dojmy a následně také plnotučnou recenzi, nezapomeňte nás pravidelně sledovat. Odkazy na sociální sítě, kde vám o tom dám vědět jako první, najdete v přiloženém boxu.



