Prusa CORE One L recenze: kvalita, kterou nelze ignorovat

• Prusa CORE One L nabízí robustní konstrukci a řadu promyšlených detailů
• Hravě si poradí s náročnými materiály jako polykarbonát či ASA
• Slabým místem zůstává omezený stream z kamery a originální texturovaný plát

Prusa CORE One L je větší a pokročilejší verze nové řady profesionálních 3D tiskáren od české společnosti Prusa Research. Tato recenze přímo navazuje na první dojmy, kde jsem popsal zásadní konstrukční novinky, technologické změny a základní fungování celého zařízení. Pokud tedy budete mít pocit, že v recenzi některé informace nezazněly, pravděpodobně jsem je již rozebral ve zmíněném videu, které najdete zde. Na následujících řádcích se proto zaměřím především na praktické zkušenosti, chování při tisku běžných i pokročilých materiálů a zároveň vám přiblížím, jak si tiskárna vede v běžném provozu.

Prusa CORE One L: videorecenze

Recenze 3D tiskárny Prusa CORE One L vznikla primárně jako video. Právě tento formát totiž nejlépe zachycuje veškeré postřehy, které jsem během dlouhodobého testování tiskárny nasbíral. Nabízí nejen komplexnější pohled na fungování celého zařízení, ale také reálné ukázky kvality tisku, detailní záběry hotových výtisků a praktické situace z každodenního používání, které se v psané formě zkrátka nedají plnohodnotně nahradit.

Textová verze recenze vznikla především jako vstřícné gesto našim čtenářům, kteří upřednostňují klasickou formu článku a chtějí mít možnost se k jednotlivým informacím vracet nebo si je procházet ve vlastním tempu. Slouží tedy jako doplněk k videu, nikoliv jako jeho náhrada. Pokud se chcete skutečně seznámit s tím, jak tiskárna funguje v praxi, jak vypadá její provoz, chování při tisku i výsledná kvalita výstupů, video vám poskytne podstatně ucelenější a názornější představu.

Doporučuji proto vnímat tento článek jako rozšířené shrnutí pro čtenáře, kteří preferují psanou formu, zatímco samotné video představuje komplexnější zdroj informací a nejvěrnější pohled na reálné schopnosti tiskárny Prusa CORE One L.

Robustnější je už pouze tank

Na začátek se nelze vyhnout designu. CORE One L navazuje na styl, který Průša představil s menším modelem CORE One (recenze), a postupně se z něj stává jasně rozpoznatelný designový jazyk značky. Konstrukce působí nesmírně robustně a člověk má při pohledu na tiskárnu pocit, že jde o stroj, který vydrží téměř cokoliv. Celé šasi je navrženo tak, aby obstálo i při dlouhodobém zatížení a náročných tiscích.

Při používání je patrné, že vývojáři věnovali pozornost i drobným detailům, které usnadňují každodenní práci. Patří sem například snadno demontovatelné horní víko, které lze sejmout pohodlněji než u předchozího modelu, nebo automatické otevírání horních průduchů pro lepší odvětrávání či efektivnější řízení teploty. Kladně hodnotím i vedení filamentu v horní části rámu, kde trubička nepřichází do kontaktu s víkem. To v praxi eliminuje riziko budoucího prodření. A jsou to právě tyto detaily, kterými výrobce dává jasně najevo, že v uplynulé době naslouchal komunitě, aby jim naservíroval to, co skutečně chtěli.

QR kódy na plátech a Open Print Tag: funkce, které teprve přijdou

Novinkou u Prusa CORE One L je systém QR kódů na tiskových plátech. Tiskárna je bude schopna automaticky načíst a podle toho upravit nastavení pro jednotlivé typy podložek. Během testování však tato funkce ještě nebyla dostupná. Zřejmě vyžaduje novou verzi Prusa Sliceru, která ale zatím nebyla vydána, leč byla lehce nastíněna na akci Prusa Day (reportáž).

Podobná situace platí i u systému Open Print Tag, který umožní číst informace o filamentu včetně zbývajícího množství materiálu. Pokud vás zajímají detaily, doporučuji se podívat na moji reportáž z akce Prusa Day nebo samostatný článek, kde tuto technologii rozebírám více do hloubky.

Poradí si s každým: od PLA až po polykarbonát

V rámci testování jsem tiskl jak z klasických materiálů, tedy PLA a PETG, tak z pokročilejších termoplastů, mezi které patří ASA či polykarbonát. Předpokládám, že právě uživatelé, kteří uvažují o koupi Prusa CORE One L, budou chtít pracovat právě i s technickými materiály, a proto jsem se soustředil na jejich chování.

Moje použití 3D tiskáren je zpravidla zaměřeno na tvorbu funkčních dílů, dekorace či samoúčelné modely tisknu spíše okrajově. Leč je pravdou, že čas od času ani já neodolám tomu, si vytisknout něco jen tak pro radost. Z toho důvodu jsem do testu zahrnul technicky náročnější projekty. Mezi nimi byl i doposud největší tisk, do jakého jsem se kdy pustil.

Šlo o nástavec na sušičku ovoce s cílem přetvořit ji na DIY vysoušeč filamentů. Model měl přibližně 26 centimetrů v průměru a byl zhruba stejně vysoký. I když se tím nevyužil celý potenciál tiskové plochy (300 × 300 × 330 mm), jednalo se o masivní výtisk, který tiskárna zvládla bez sebemenšího zaváhání.

Vyhřívání komory a stabilita teploty

Místnost, ve které mám umístěné všechny 3D tiskárny, vytápím minimálně (nic jiného krom tiskáren zde totiž není), což zároveň vytvořilo celkem drsné podmínky pro otestování schopnosti CORE One L udržet teplotu komory. Zcela vychladlá tiskárna dokázala zvýšit vnitřní teplotu na 55 °C přibližně za 28 minut. Stejný čas se opakoval i při tisku z polykarbonátu, což je mimochodem materiál s vysokými nároky na stabilní prostředí. Nastavenou teplotu pak tiskárna dokázala stabilně udržet v průběhu celého tisku na stupeň přesně.

Je důležité zmínit, že CORE One L nemá samostatné topné těleso. Teplotu uvnitř komory řídí nová podložka, která je vyrobena z jednoho kusu masivního hliníku. Navíc je doplněna dvojicí ventilátorů na spodní straně. Ty rozhánějí teplý vzduch a tím výrazně urychlují zahřívání komory. Do 40 °C stoupá teplota poměrně svižně, zbývající stupně ale už sbírá méně dynamickým způsobem. Umím si však představit, že pokud budete mít tiskárnu v lépe temperované místnosti, nahřívání komory bude rozhodně rychlejší.

Důležité pro mě bylo také sledovat, zda si tiskárna dokáže teplotu udržet i během dlouhých tisků. V tomto ohledu obstála velmi dobře. Výrobci se podařilo navrhnout systém tak, aby teplo z komory neunikalo, přestože konstrukce obsahuje mezery, které jsem zprvu považoval za kritická místa, ovšem moje obavy se nakonec nepotvrdily. Přesto se domnívám, že kdyby byla tiskárna utěsněna ještě o něco lépe, mohlo by být zahřívání tiskové komory rychlejší. Potěší však rychlé nahřátí podložky i hotendu, což je vlastnost, kterou oceníte při každém tisku. Teplota trysky i tiskové podložky stoupá skutečně rychle, takže v tomto ohledu u Průši odvedli opět skvělou práci.

Spotřeba energie a pokročilá filtrace

Při tisku z ASA se ukázalo, že si CORE One L při 110 °C na podložce a 265 °C na trysce udržuje stabilní spotřebu kolem 220 wattů. Na takto velkou tiskárnu jde o velmi solidní hodnotu. Součástí testovací konfigurace byla také pokročilá filtrace s HEPA modulem, který se připevňuje na zadní stranu tiskárny. Filtr dokázal účinně eliminovat pachy i těkavé látky, což je zásadní při práci s ASA nebo polykarbonátem. Je ale potřeba počítat s tím, že tuto filtraci je nutné dokoupit zvlášť.

Během testování pokročilé filtrace jsem si také všiml, že automatické chlazení komory není tak efektivní jako bez ní. Úlohu dvojice ventilátorů vyfukující teplý vzduch z tiskárny totiž přebírá ventilátor uvnitř filtrační jednotky. Jelikož musí tahat vzduch přes masivní filtr, klesá celková efektivita chlazení, což při tisku z PLA či PETG může činit problémy. Pokud tedy běžně netisknete z pokročilých termoplastů, pokročilou filtraci raději oželte.

Kvalita tisku? Tradičně špičková

Pokud patří mezi vaše nejoblíbenější materiály PLA či PETG, tak se můžete spolehnout, že dostanete naprosto prvotřídní kvalitu výtisků. Ostatně nic jiného jsem ani neočekával, jelikož Prusa tiskárny se historicky řadí mezi ty nejlépe tisknoucí stroje. Když ale půjdeme do detailu, tak i přes veškerou odladěnost lze ve specifických případech narazit na stopy vertikálních artefaktů (VFA). Je však férové dodat, že jejich výskyt není nikterak dramatický a nemá zásadní vliv na výsledný model.

Jediným místem, kde bych uvítal zlepšení, jsou originální texturované pláty. U PLA a částečně i PETG bohužel dochází k odlepování výtisků a zvedání hran, zejména u větších modelů. Bez brimu jsou mnohé projekty prakticky netisknutelné. Pokud tedy chcete mít jistotu, doporučuji používat pláty s hladkým či saténovým povrchem. Další řešení se nabízí v podobě alternativých podložek od výrobců třetích stran, byť osobně bych raději uvítal, kdyby originální texturovaný plát fungoval tak, jak má. 

Skvělá kamera se zbytečným omezením

Prusa CORE One L disponuje vestavěnou kamerou, která se může pochlubit velice kvalitním zobrazením. Je ovšem veliká škoda, že plynulý stream je možné sledovat pouze v mobilní aplikaci a ve chvílích, kdy jste na stejné Wi-Fi síti jako tiskárna. Pokud jste mimo domov a chcete se podívat, jak běží tisk, musíte se spokojit s obnovovací frekvencí obrazu jednou za deset vteřin. Nebudu lhát, na prémiové tiskárně bych očekával plnohodnotný živý přenos i mimo lokální síť. Vzhledem k ceně a ambicím modelu to působí jako zbytečné omezení, které následně sráží celkový uživatelský zážitek.

Multimateriál a pohled na konkurenci

Stále platí, že Prusa zatím nenabízí multimateriálové řešení, které by mohlo konkurovat čínským tiskárnám v režimu plug & play. Situace změní až v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy do prodeje zamíří nedávno oznámené rozšíření INDX, které vzniklo ve spolupráci se společností Bondtech. Více o tomto multimateriálovém systému si můžete přečíst v tomto článku.

Na druhou stranu se sluší dodat, že čínská konkurence nabízí multimateriál již v základní ceně, což může být pro některé uživatele zásadní argument. Na druhou stranu Prusa vyrábí kompletně v České republice, konkrétně v pražských Holešovicích, kde jsou náklady na pracovní sílu i provoz nesrovnatelně vyšší než v asijských továrnách. Z toho vyplývá i vyšší cena, ale zároveň kvalitnější servis, rychle dostupné náhradní díly a lokální podpora, která je v evropském kontextu výjimečná.

Prusa jako poslední velký evropský výrobce

Je potřeba zdůraznit, že Prusa Research patří mezi poslední významné výrobce 3D tiskáren na západě, kteří dokáží konkurovat drtivě dominantní asijské produkci. V české komunitě je občas vidět kritika směřující směrem k ceně či porovnávání s levnějšími čínskými modely. Podle mého názoru si ale Průša zaslouží respekt už jen proto, že udržuje vývoj i výrobu v Evropě a nabízí stroje, které se svými schopnostmi rozhodně nemají za co stydět.

Opomenout nelze ani fakt, že z hlediska bezpečnosti mají Průšovo tiskárny mnohem lepší reputaci než ty čínské. Pro určitou část klientely to představuje naprosto zásadní benefit, jelikož zde prakticky odpadá jakékoliv riziko spojené s únikem dat. Do podmínek s extra nároky na bezpečnost je navíc Prusa CORE One L dostupná v edici pro infrastrukturu. Tato verze obsahuje upravenou základní desku a šifrovací USB disk s certifikací. V balení dále chybí kamera a bezdrátové moduly.

Závěrečné hodnocení

Prusa CORE One L je výborná 3D tiskárna, která kombinuje extrémně bytelnou konstrukci, výbornou kvalitu tisku a stabilní výsledky u běžných i pokročilých materiálů. Během testování se ukázala jako spolehlivý stroj, který zvládá i velmi náročné výtisky. Navíc nabízí výborný zákaznický servis, silnou komunitu a celkově zralý ekosystém, který je připravený na všechny scénáře možných využití.

Zamrzí pouze omezení vestavěné kamery a prozatímní nedostupnost multimateriálového řešení INDX, které bude k dispozici až několik měsíců po jeho uvedení. Přesto jde o jednu z nejzajímavějších 3D tiskáren ve své třídě a pokud hledáte robustní, stabilní a profesionální stroj, CORE One L vás rozhodně nezklame.

Prusa CORE One L

9.2

Design & konstrukce

9.0/10

Kvalita tisku

9.5/10

Spolehlivost

9.0/10

Konektivita

9.0/10

Uživatelská podpora

9.5/10

Plusy

• Tiskový objem
• Špičková kvalita tisku
• Rychlé nahřívání podložky
• Spolehlivost
• Zabezpečená platforma

Mínusy

• Pro někoho vyšší cena
• Omezený stream kamery

Koupit Prusa CORE One L