Apple 50+Já a můj Mac

Jerryho osobní zpověď

Přinášíme vám milí čtenáři Jerryho osobní zpověď (pro ty kdo netuší tak Jerry je za většinou lokalizací uveřejněných na tomto serveru). Článek není úplně aktuální, ale podle Jerryho nemá cenu doplňovat, protože jediné co se změnilo, je, že jak český tak i slovenský Mac OS X Lion je v češtině.

Napsáno v Prosinci 2005 (aktualizace 2011)

Tento článek je věnován všem mým kritikům. Protože mi několik lidí vyčítá a neustále podsouvá věci, které by spíše měli směřovat k oficiálním lokalizátorům, musím nejprve napsat, proč vlastně potřebuji ke své práci české lokalizace systémů a aplikací a po několikáté již opakovat některé důvody. Problémy s češtinou na Macintoshi začaly, a to je neoddiskutovatelný fakt, až s příchodem Mac OS X. Do té doby jsme dostávali český systém již při koupi počítače a každý jsme to brali za automatickou samozřejmost. Po nástupu Desítky se situace rázem změnila aniž by se kdokoliv obtěžoval cokoli vysvětlit. Bombardoval jsem neustále prodejce, ale to bylo zcela zbytečné, neboť oni jsou závislí stejně jako my uživatelé, na libovůli někoho jiného. Tato schizofrenní situace přinášela nemalé problémy v práci. Malý příklad: Měl jsem rozdělaných cca 180 certifikátů v Quarku. Pořídil jsem si nový Mac, na kterém ovšem nešlo bootovat z MacOS 9. Dobrá, měli jsme tu možnost spustit Classic, jenže jen anglický, ve kterém nefungovala čeština, písma i celé aplikace…. Ale na tyto problémy si určitě pamatuje spousta lidí. Abych to nerozbředával, nakonec jsem si musel za peníze půjčit starého Maca, protože mě tlačil termín a moje železo za 85 tisíc mi bylo na nic.

A tato situace se postupně několikrát opakovala s X.1, X.2, X.3, prostě český systém přicházíval neúměrně pozdě a já při pořízení nového počítače vždy získal zboží, které díky chybějícím lokalizacím vlastně pro velkou část práce v Česku nebylo funkční. Velkou spoustu problémů vyřešil naštěstí Loki (dej mu Pánbůh nehynoucí slávu) se svým skriptem a klávesnicemi, které používám dodnes. Díky,díky,díky…

Protože se vlastně nacházím již v páté dekádě života, tak si jistě spočítáte, co za vymoženosti ve výpočetní technice za mého mládí bylo. Že by ZX Spectrum, nebo už Commodore 64? Každopádně lidí z mé generace, kteří se věnují a ovládají počítače je poskrovnu, a jen proto, že v době, kdy se to mohli naučit prostě ještě tyto věci téměř neexistovaly (u nás).
Další věcí byly jazyky. V době ještě vlastně zcela nedávné, co je to 20 let, se zdálo studium cizího jazyka ztrátou času. Ruštinu v počítačích moc nevyužiji a Angličtinu jsem si vybrat nemohl. Stejně jsem to v dalším životě nemohl uplatnit. Pak přišla revoluce a změny. S prvním počítačem jsem se dostal do styku začátkem 90 let (tuším to byla 286 za tenkrát statisíce), ale co s mýma znalostmi chcete dělat v Dosu, v příkazové řádce. I shledal jsem výpočetní techniku zcela k ničemu.

Pak v roce +- 1993 jsem pracoval u firmy s italskou účastí a tam vedli celou agendu na Macintoshi (tuším LC 475). To bylo jiné kafe. Bez jakýchkoliv znalostí jsem k tomu sedl a za pár dní jsem už mohl vyučovat i italského majitele, který s Macem dělal už řadu let. Grafické rozhraní, logika v ovládání, kvalitní programy a jednoduchost. To mi natolik učarovalo, že jsem vlastně od té doby zarytým přívržencem platformy Mac. Postupně jsem vystřídal Performu 638, Power Pc 7200, Mac G3, Power Mac G3 450, několik G4 (800, Dual 867, 1GHz, Dual 1,25 , Power Mac G5 1,8, iMac G5 a 2GHz až do iMac 2.16 s Intelem. Od té doby už střídám pouze iMacíky. Bratru jsem do toho vrazil za ta léta dost peněz. Ale zároveň mi Macintosh pomohl se částečně dostat do obrazu o problematice počítačů natolik, že jsem byl po nějakém čase schopen se pohybovat i ve Winech, dělat síť, šťourat se v systémech, postavit počítač, udržovat hardware i software a spoustu okolo počítačů. Takže jediným omezením se kterým zápasím neustále je neznalost jazyka, respektive Angličtiny. Moje znalost či spíše neznalost Angličtiny vychází pouze z odposlouchaných překladů písniček v médiích a z porovnávání rozdílů v českém a anglickém rozhraní aplikací a systémů a ze slovníků. Ještě naposledy: Angličtinu jsem se nikdy neučil! A konečně se dostávám k jádru pudla: Postupně jak jsem se zdokonaloval ve znalostech, dělal jsem na Macovi více a více práce, a jestli něco dělám tak potřebuji, aby mi to odsejpalo a to mi bohužel nejde v jiném, než českém prostředí.

V anglickém rozhraní se samozřejmě dokážu pohybovat také, na normální nenáročnou práci by mi to i stačilo (texty). Ale když dělám něco náročnějšího nebo tvořivějšího (fotky, grafiku apod.), okamžitě se stane z angličtiny nepřítel č.1. V českém prostředí si v hlavě vytvořím jakousi grafickou, textovou či jinou posloupnost, takže můžu většinu akcí dělat jaksi podvědomě automaticky, ruka mi jaksi sama padá na to správné místo, a jen málokdy se splete. Potom se můžu soustředit jen na to tvořivé, nemusím odskakovat myšlenkou jestli jsem vybral tu správnou funkci apod. Tohle všechno mě v jiném rozhraní brzdí, protože myslím dopředu a ruce jaksi zaostávají a potom se zadrhnu a nejdou mi nalézt ani základní věci. A platí to i přesto, že vlastně anglické rozmístění je totožné s českým (nebo téměř totožné). Ono platí že musíte přemýšlet v jazyce ve kterém se pohybujete. A to jsem nikdy nedokázal. Z výše uvedených důvodů snad jasně vyplývá, proč potřebuji češtinu v počítači. A vyplyne z toho i to, proč moje lokalizace vypadají tak jak vypadají. Jsou dělané na míru mně. Tudíž jestli se někomu zdá, že jsou tam chyby, nestandardní výrazy a já nevím co ještě, tak vězte, že si vše přizpůsobuji účelnosti a snaze pochopit okamžitě co které tlačítko nebo funkce udělají a houby mi záleží na tom jestli je tam správné i/y, jestli tam je pořadí písmen v pořádku jestli je překlad konzistentní a co vše mi ještě vyčítáte.

Při práci to prostě stejně nevnímám. Po mne je jazyk jen prostředek komunikace a vždy jsem odmítal být jeho otrokem. V Ostravě se domlouvají Hantecem a taky si rozumí. Mě to prostě vyhovuje jak jsem to popsal, a jestliže jsem moje lokalizace poskytl ostatním, tak jen proto, že si myslím, že podobných lidí bude asi víc než dost. Doba kdy bude většina národa ovládat jeden nebo více jazyků, je dosti vzdálená ( myslím tak 30-50 let). Jestliže ty moje překlady někomu pomohou jako mně, fajn. Jestli někdo ohrne nos, fajn. Mně osobně je další osud těchto překladů lhostejný, můj účel splnily a to je hlavní. Já se musel ke všemu dopracovat sám a poměrně složitým a náročným způsobem, znamenalo to desítky a stovky hodin vysedávání u obrazovky a znovu a znovu způsobem pokus-omyl bušit do klávesnice. Fajn by bylo, kdyby někdo třeba využil otrocky odvedené většiny práce a dotáhl si to do odpovídající podoby a pak to třeba poskytl ostatním. A je jedno jestli oficiálně nebo neoficiálně (myslím teď např. iWork, protože nikdo neví jestli se to překládá popř. v jakém je to stavu…).

I když co si budeme vykládat, asi lepší kancelářský balík než je Mac Office 2004 nevymyslí ani Apple , a podobnost některých záležitostí mezi Office 2004 a Pages není asi čistě náhodná? A ještě na závěr pro kritiky , kteří jistě i po tomto vysvětlení přijdou: Na trhu se prodává spoustu aplikací a ne za malé peníze, které jsou lokalizované a nalézají se v nich chyby a i chyby stejného rázu jako moje(přeházená písmenka) Photoshop 6, Lingea Lexikon…. V těch by se asi chyby vyskytovat neměly, protože to dělají profíci určitě to prochází korekturou a kontrolou. Nakonec ani v oficiálních překladech systémových prostředků MacOS X se najde několik „úsměvných“ výrazu v podobném stylu jako z dob národního obrození kdy mohl být kapesník = smrko-noso-čisto plénkou. V některých případech dokonce špatný a neúplný překlad může pomoci. Zase příklad z mé zkušenosti: Potřeboval jsem nějaký speciálně zaměřený program , za který chtěli cca 25 tisíc Kč. Schválně nebudu uvádět o co šlo. A jen díky překladu, který je oficiální a je už v programu, program se u nás i oficiálně prodává, jsem zjistil ,že to není to pravé co potřebuji. Přesto ,že je překlad neúplný a velice nepřesný a nestandardní tak splnil tímto svůj účel, a zato jsem překladateli vlastně vděčen, protože jsem ušetřil 25 litrů a to jsem vlastně měl skákat jako čert z krabičky a pohoršovat se nad nekvalitní prací. A podobné ambice mají asi moje lokalizace. Alespoň s takovými jsem je poslal do světa.

Ps: Všechnu kritiku na mou hlavu bych samozřejmě přijal , v případě že by moje lokalizace byly oficiální, nebo bych je prodával. Ale jak doufám vyplynulo z mého článečku, že jsou vlastně irelevantní. Škoda jen, že stejný nátlak se neuplatňuje na oficiální lokalizátory, protože podle mého většímu rozšíření platformy Mac u nás mohou pomoci zejména oni, víc jak dovozce nebo prodejce. První Macíci se k nám kdysi dostali kvůli své kvalitě a přívětivosti ,i přes embargo, které na ně bylo zrušeno až hluboko po revoluci.Všichni asi chceme aby tomu tak bylo i nadále!

Jerry

Tak to byl původní text mé zpovědi. Co dodat po pěti a půl letech? Zlepšení, co se týká lokalizace alespoň systému, je veškeré žádné. Spíše se to zhoršilo. Pan Formánek odváděl poctivější práci. Jeho lokalizace měla sice některá omezení pro aktualizace systému a aplikací, ale chodila s poměrně malým zpožděním a byla celkem kvalitní(podle mého názoru). A jako plus vidím i to, že po její instalaci nebylo možné nainstalovat některé aktualizace, což by se i dnes leckomu mohlo hodit. Nynější stav, kdy čeština vychází až po několika měsících, je neúplná a někde jsou vyslovené nesmysly v překladech, a většinou je už zastaralá, je tristní.

A to nemluvě o systémových aplikacích jako iTunes, Safari a dalších, které asi lokalizátorům dělají nejspíše “obrovské” problémy. Nový systém lokalizací totiž již umožňuje instalaci aktualizací přes Software Update, ale ty většinou celou lokalizaci (nebo jen část lokalizace odmáznou). České lokalizace jdou instalovat i do jiných verzí, než do kterých byly dělány. A to je někdy problém. Apple poslední dobou začal šachovat s přehazováním řetězců ve strings, nesmyslně neustále mění zástupné znaky v řetězcích apod… A to i v setinkových aktualizacích!! To pak vede k tomu, že lokalizace nemusí v lepším případě zaznamenat změny v dané verzi, ale může bezproblémově fungovat, nebo v horším případě vede k nespuštění aplikace, k pádu, nebo může být výsledkem i nestandardní chování aplikace nebo systému (příkladem budiž iTunes). Mně osobně se jaksi Apple (tedy počítač Macintosh) neustále odcizuje a vzdaluje, a to jak kvalitou, tak systémově, tak přívětivostí… Tomu, kdo si macíka pořídil teprve s desítkou (řekněme někdy od 10.4) a většinou přecházel od widlí, nebo již byl poznamenán dřívějším setkáním s PC, tomu se asi současný stav této platformy bude zamlouvat. Ale já byl VT skoro nedotčen, a začal jsem rovnou s Macintoshem a to v době, kdy na tom byl Apple dost mizerně. Tudíž chtě-nechtě mohu srovnávat teď už téměř dvacetiletou cestu, kterou jsme spolu ušli. To co si Apple dovolí vypustit dnes, to by tehdy nepřicházelo do úvahy.

Za tehdejší sice ranec peněz jste ale dostali také odpovídající kvalitu železa, lepší procesorovou architekturu a jedinečný systém. Když něco nefungovalo, tak stačilo vypnout nějaký ten doplněk, a mohlo se vesele popelařit dál, hadware byl téměř nezničitelný a bezporuchový, do maců pasovali některé komponenty z widowsovského světa (simmky, některé grafiky..) takže se už tehdy dalo i hodně ušetřit. Staré stroje se dali pomocí karty upgradovat třeba na G3 a podobných vychytávek bylo víc.
Díky vajíčku (iMac G3) se Apple okolo roku 1998 dostal ze srabu. Pak to ještě až do G5 (kterou už ale Apple vypouštěl s tím, že brzo přejde na Intel) šlo. S desítkou a přechodem na Intel to šlo s kvalitou dolů. Ale to zase může posoudit jen ten, kdo si pamatuje a má podobné zkušenosti se mnou… No historií se není již třeba dále zabývat. Důležitější je budoucnost. Abych trošku parafrázovat, tak otázka by mohla stát takto: “Kam kráčí tvá šlépěj, Ó Apple! ” Pro mne každopádně někam jinam, než bych byl rád, aby směřovala. Nerad bych se dočkal jednoho systému (třeba iOS), který bude běhat na veškerém železe od Applu, a na obrazovce budou jen hnusné šedivé kostičky, do kterých budu muset strkat upatlanýma rukama, přičemž si budu muset dávat pozor na to , abych si nevykloubil své reumatické klouby.

To, že se dnes skoro všechno vyrábí z humus součástek a někde v PRC, tak tomu už asi nikdo neunikne (asi dokud nedejbože v Číně nezvítězí sametová (nebo jiná, krvavější, revoluce). Ale přeci jen by bylo záhodno vzpomenout tradic značky Apple Macintosh a je škoda, že ty časy jsou asi v nenávratnu…
Ještě je toho víc ,co bych rád zmínil, ale je to celkem zbytečné. Život mě naučil zabývat se jen věcmi, které mohu ovlivnit já sám. S tímto vědomím se rád zúčastňuji peticí, podpisových akcí a čehokoliv, co skýtá bláhovou naději, že se cosi změní k lepšímu.

Ps: Jestli zde někdo narazí na nějaké nesrovnalosti (třeba historické, nebo i faktické), tak vězte, že tohle bylo jen vyjádření mých osobních pocitů, zkušeností, nostalgií za časy dávno minulými, a nemá to žádnou ambici na cokoliv jiného…

A ještě na úplný závěr: Zdá se, že se blýská na lepší časy. V posledním sestavení Liona( nějaká podbeta ,bety 2) , je i oficiální ČEŠTINA! Slováci mají zdá se ještě smůlu. Nevím, zda to bylo peticemi, nebo něčím jiným, ale každopádně by to bylo skvělé. Pro mne osobně ale neradostná zpráva, protože Lion nebude určen mě. Nelíbí se mi kam směřuje jeho grafické rozhraní a ani ukončení podpory emulace Power vrstvy (v podobě Rosetty)….. Stav k 2.5.2011
jerry

FiL

Dlouholetý uživatel produktů Apple všeho druhu a věčný experimentátor. Dne 1.1.2012 po několikaletém rozmýšlení založil tento blog pro začínající i zkušené uživatele a pokud může vždy se snaží pomoct. Držitel Apple Certified Associate - Mac Integration 10.7, Apple Certified Associate - Mac Integration 10.8. Apple Certified Support Professional 10.7 a Apple Certified Technical Coordinator 10.7

Doporučené články

Jeden komentář

  1. 1. jeho češtiny se mi líbí
    2. jsem na tom stejně s angličtinou
    3. taky doufám, že Mac nebude později sloučen s iOS a nebudu mít dotykový notebook. To je ta nejhorší věc, co může být. K čemu dotykový notebook ? Si nedokážu představit, že ťapkám pacičkama po monitoru a pod rukama mám obrovský touchpad s krásnou klávesnicí a já si budu patlat monitor… Ano, podle průzkumů chce hodně lidí na noteboocích dotyk, ale dotykovému notebooku se říká tablet a nebo tablet s klávesnicí…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button