Z úterní konference Applu bylo cítit, že se v Kalifornii po dlouhé době nadechli a ukázali, že nejsou pouze výrobcem nejoblíbenějších smartphonů. Největší pozornost na sebe tentokrát strhl nový MacBook Air a Mac mini. Neméně důležitou roli sehrál také nový iPad Pro, který přišel o tlusté rámečky kolem displeje a čtečku otisků.
Přestože nový MacBook Air má přesně to, po čem majitelé staršího modelu volali, nabízí se otázka, zda má ještě v dnešní době smysl. Apple dělá často radikální rozhodnutí, které většina uživatelů nechápe, nebo je docení až po delší době. Příkladem za všechny je odstranění 3,5mm jacku u iPhonu 7. Tehdy se o Applu říkalo, že tohle je první krok vedoucí k jeho záhubě. Nyní se píše rok 2018 a Apple tu stále existuje a má ještě mnohem více sil než kdykoli předtím. Ba co víc, k odstranění 3,5mm audio vstupu se připojili další výrobci.
iPad Pro: dotek budoucnosti
Po uvedení první generace iPadu Pro jsem přemýšlel, co Apple vedlo k tomu, aby začal o tabletu hovořit jako o alternativě k počítači. K pochopení tohoto postoje jsem nedošel ani po představení letošního nástupce. To se ale záhy změnilo, když Apple začal ukazovat možnosti aplikací. Pokud jste pisálek a sem tam otevřete tabulku a „pédeefko“, iPad je skvělé řešení. Když ale chcete například třídit a upravovat stovky fotografií, daleko vyšší produktivity dosáhnete na Macu.
To ovšem po včerejšku přestává platit. Výkon posledních čipsetů řady Apple AxX je natolik šílený, že vývojáři aplikací se mohou daleko více rozšoupnout. A upřímně se domnívám, že plnohodnotným Photoshopem od Adobe to jenom začíná. Je pouze otázkou času, kdy se objeví také další profesionální software ve verzi upravené pro dotykový displej. Přesně v ten moment pak začne dávat smysl o iPadu přemýšlet jako o náhradě za MacBook.
Nebudu chodit okolo horké kaše a rovnou přiznám, že mě to děsí a fascinuje zároveň. Patřím do generace odkojené na počítačích, které u dnešní mládeže vzbuzují posměch a myšlenky na digitální pravěk. Nikdo se proto nemůže na podobné dinosaury zlobit, že tablet považují více za prokrastinační pomůcku než pracovní nástroj.
Stojíme na prahu nové éry
Apple si tento fakt velmi dobře uvědomuje a proto v propagaci cílí na mnohem mladší skupinu uživatelů. Stačí se podívat na reklamy, v nichž většinou vidíte náctiletého človíčka, jak na iPadu připravuje prezentaci školního projektu, nebo vytváří další atraktivní obsah. Možná se mýlím, ale podle mě si Apple vychovává novou generaci zákazníků, kteří spíše než po MacBooku sáhnou po iPadu.
Tím ovšem nechci říct, že iPad je pouze pro mladé. Stále tu je početná skupina uživatelů v těch nejlepších letech, co počítač nepoužívá tak intenzivně a už vůbec nevyžaduje plnotučné programy typu Final Cut či Photoshop. Přesně pro tuto část publika je iPad Pro ideálním zařízením, které může hravě nahradit notebook s klasickou konstrukcí.
Než se do stejné pozice dostanu také já, pravděpodobně to bude ještě nějaký čas trvat, ale to nejdůležitější se již událo. Přestal jsem totiž vnímat iPad Pro jako dotykovou placku určenou převážně na sledování videí a čtení článků. Teď už je to pouze o tom, jak rychle se iPad Pro dostane přirozeným vývojem do bodu, kdy mi MacBook přestane dávat smysl.
