Navrhnout a vyrobit cokoliv smysluplného není úplně jednoduché. A pokud ještě k tomu hovoříme o technologických produktech, legrace jde mnohdy stranou. Své o tom samozřejmě ví Phil Schiller a Johny Srouji, který stojí za vývojem procesorů v kalifornské společnosti. Oba se před pár dny rozpovídali se zahraniční redakcí Mashable o tom, jak takový proces vývoje až po finální produkt vlastně probíhá.
Procesor Apple A11 Bionic se vyvíjel tři roky. Tehdy mobilnímu trhu vládl iPhone 6 a 6 Plus
„Vždy, když začínáme s návrhem nového procesoru, snažíme se dívat několik let dopředu. To znamená, že na letošních procesorech A11 Bionic jsme začali pracovat již s uvedením iPhonu 6/6 Plus. Tehdy jsme samozřejmě ještě nepřemýšleli nad strojovým učením v mobilních telefonech, chtěli jsme ale integrovat neuronový engine, který by naše zařízení posunul zase o kus dále, a to se nakonec povedlo,“ uvedl Johny Srouji a pokračoval dále:
Apple A11 Bionic
„Proces vývoje je dost flexibilní, sem tam se ale najde nějaká nová funkce, která v původním projektu nebyla a je dost složité ji zpětně implementovat. Našim úkolem je ale najít řešení, nemůžeme si dovolit říct, hele, tohle nejde, zařadíme novou funkci až do následujícího projektu a tím to pro nás končí. Je jasné, že takto bychom se moc daleko nedostali.“ Jeho slova podpořil také Phil Schiller, který si spolupráci s týmem zabývající se hardwarovou výbavou všech iPhonů nemůže vynachválit. „V posledních letech se objevilo několik kritických okamžiků, kdy Johnyho tým na základě našich požadavků předělával skoro celý původní návrh procesorů, vždy si s tím ale poradil velmi dobře, za což mu patří velké díky.“
Čip A11 pohání iPhone X, 8 a 8 Plus
Nový šestijádrový procesor Apple A11 Bionic disponuje čtveřicí úsporných jader, která jsou až o 70 procent rychlejší než v dříve používaném čipu A10 Fusion. Zbylá dvě výkonnostní jádra jsou sice jen o 25 procent rychlejší než u předchozího procesoru, za to ale o dost úspornější. Kromě vysokého výpočetního výkonu však nový čip umožňuje odemykání zařízení pomocí rozpoznávání obličeje se kterým rovněž souvisí také strojové učení. To v reálném čase pomáhá aktualizovat údaje o naší tváři, takže by nemělo docházet ke špatnému vyhodnocení například jen kvůli nasazeným brýlím nebo čepici. Pokud vás předcházející odstavce zaujaly, můžete si celý rozhovor přečíst na webu Mashable.com.
