Alzheimerovu nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer už v roce 1906. V té době šlo o nemoc velmi vzácnou, dnes je tomu zcela opačně. V současnosti se na území Evropy pohybuje více než sedm milionů lidí s tímto onemocněním a prognózy do budoucna nejsou příznivé. Celé situaci nahrává také fakt postupného stárnutí populace a málo pohybové aktivity. A jako u každé choroby je nejdůležitější včasná diagnóza, která u této nemoci není snadná.
Strukturální změny v mozku – od zdravého po nejrozvinutější poškození vlivem Alzheimerovy nemoci
Proto se tým výzkumníku z Bari na jihovýchodě Itálie snaží vyvinout nový algoritmus, který dokáže pozorovat drobné strukturální změny v mozku. Ty se v hlavě jedince objevují již několik let před prvními příznaky. Vědci tedy nasbírali 67 dříve pořízených snímků z magnetické rezonance, v nichž 38 pacientů jevilo známky právě Alzheimerovy choroby a 29 z nich bylo úplně zdravých. Veškerá tato data vložili do svého algoritmu, který následně nechali otestovat na vybraném vzorku 148 subjektů. A výsledek rozhodně není špatný.
Na území Evropy se pohybuje více než sedm milionů lidí s touto nemocí
Umělá inteligence správně identifikovala Alzheimerovu nemoc v 86 procentech případů. A co je ještě lepší, v 84 procentech byla úspěšná i co se týká určování mírné kognitivní poruchy, která je předstupněm právě vážné nemoci. Tím, že snímky byly pořízeny v dřívějších letech, mohou jim současní pacienti s již rozvinutou nemocí dát bohužel za pravdu. Nicméně, pro budoucí osoby postižené touto chorobou je vyvíjený algoritmus příslibem včasné diagnózy a tím pádem zpomalení průběhu celé nemoci. Navíc když vezmeme v potaz, že vědci byli limitováni relativně malou databází, máme jistotu, že jsou na dobré cestě.
BiliScreen: aplikace, která včas upozorní na rakovinu slinivky
