Je rok 2025 a vy nastupujete do letadla mířícího do New Yorku. Při vstupu na palubu se podíváte na monitor, z něhož vás vítá usměvavý avatar virtuálního stevarda. Jakmile se usadíte, osloví vás další avatar s informacemi o letu a provede pokyny pro případ nouzového přistání. Když zapnete bezpečnostní pás, najednou si uvědomíte, že v letadle není pilot a jedinou živou posádku tvoří sličné stevardky, jejichž jedinou povinností je postarat se, aby nikdo z pasažérů netrpěl pocitem žízně či hladu.
Úvodní odstavec v podstatě není tak daleko od aktuální situace. Současná dopravní letadla prodělala v posledních letech zásadní vývoj v oblasti technologií a řadu rutinních úkonů provádí zcela automatizovaně. Hlavními úlohami pilotů sedících v kokpitu jsou vzletové a přistávací manévry. Jakmile se letadlo vznese do vzduchu, většinu operací přebírá autopilot, který se stará o veškeré výpočty, nastavení rychlosti a další korekce zohledňující povětrnostní podmínky. Lidé se často mylně domnívají, že v krizových situacích převezmou řízení piloti, nicméně i řadu nouzových momentů řeší automatika.
S bezpilotními letadly počítají i samotní výrobci, takto si Airbus představuje koncepci interiéru některého z budoucích modelů – s živými piloty se již nepočítá
Nová zpráva agentury UBS naznačuje, že do roku 2025 bude velká část dopravních letadel bezpilotních. Autonomní letadla můžou aerolinkám ušetřit několik miliard dolarů ročně, což v době neustálého snižování nákladů bude ignorovat málokdo. Většina úspor by vyplývala ze snížení pojistného a úplného vyřazení mzdových nákladů. Pokud se podíváme na záležitost z pohledu cestujících a průzkumu jejich názorů, pouze necelá třetina dotázaných si dokáže představit cestování letadlem, jehož řízení by měl výhradně na starosti autopilot.
Jde tedy o zajímavý paradox, jelikož žijeme v době strojového učení, ve stále hojnější míře spoléháme na automatizaci a přesto si myslíme, že lidský pilot dokáže být lepší, než stroj. Z jistého pohledu hraje v celé věci pro člověka přirozená potřeba cítit, že pilot může kdykoli převzít kontrolu – i když víme, že počítače dělají většinu práce za něj.
Vliv globálního oteplování na leteckou dopravu může být větší, než se čekalo
Jakkoli vám může představa bezpilotních dopravních letadel připadat nereálná, dříve či později půjde o běžnou rutinu. S jistotou lze očekávat, že automatizace ve všech myslitelných oblastech způsobí další průmyslovou revoluci. Je ovšem otázkou, jak k ní přistoupí široká veřejnost, respektive jak rychle se dokážeme adaptovat na prostředí, v němž stroje zastanou řadu lidských činností.
Do roku 2025 si tuto situaci nedovedu představit. Vývoj bude postupovat asi tak pomalu jako s auty na el. pohon. Není absolutně reálné aby bylo možné upravit po technologické stránce letiště k autonomním startům a přistáním. To je do roku 2025 absolutně nemožné. V tomto období dojde občas pouze k nějakým zkouškám které budou technologii a praktickou proveditelnost testovat. Dalším důležitým faktorem budou cestující. Nedovedu si ani v nejmenším představit že by se do takového letadla hnali s nadšení. Lidé jsou sice většinově stádo ovcí, ale i to se nežene do záhuby slepě. Konečně to potvrzuje i jejich averze vůči autonomnímu řízení v automobilech. A ta trvá už zatraceně dlouho. Rok 2025 je tedy utopie.
Když si uvědomíme, že velká část leteckých nehod je zaviněna lidskou chybou, není taková představa zase tak děsivá.
Velká část leteckých nehod je skutečně zaviněna lidskou chybou, ale většinou jako následek špatného vyhodnocení chybných informací z přístrojů apod. Když se podívám na “spolehlivost a bezporuchovost” počítačových systémů, nikdy bych do žádného stroje řízeného pouze počítači v žádném případě nesedl……
Věřím Českým pilotům a né robotům (počítačům) !!!! Jako lidé jsme omylní,ale pořád …počítač ovládá člověk a tak věřím člověku, který má ten dar tu možnost okamžitého zareagování, rozhodování…je pro mě důvěryhodnější !
Doufám,že to je opravdu jen sen….
Asi bych přestal létat.
Příklad…prvně v životě kdy jsem se cítil zranitelně bylo na letišti Charlese De Gaulle
v nadzemce mezi terminály. Je řízená asi počítači či co….. nebylo to vůbec příjemné !
To stejně tak mohou operovat za lidi roboti. Celá výhoda v lidské posádce zpočívá ve zkušenostech. Závistivci závidí pilotům jejich plat, ale nikdo z nich by na sebe nevzal jejich zodpovědnost. Pasáž v článku o tom, že počítače dělají většinu práce za pilota je lichá a svědčí o nezkušenosti autora s pilotováním letadel. Na druhou stranu souhlasím s tím, že v budoucnu se takto cestovat bude, ale je ještě moc brzy.
Spousty nesmyslu. Letadlo,nedovede pristat ani odletet za vsech povetrnostnich podmínek, autopilot ma znacne limity napr.na boční vitr,je pomalejší,v reakcich na nej,v případě poruchy pocitace-i když jich je několik, autopilot skončil, člověk s tim dale poleti atd atd.. Autor at se venuje raději tomu,čemu rozumí.
Tento příspěvek jen ukazuje naprostou nezkušenost o tom jak letecká doprava funguje a zejména jak funguje analýza rizk a práce s bezpečností v letectví. 1. autopilot odvede jistě spoustu rutinní práce, ale rozhodně to není tlačítkou auto, ale je to komplexní systém, kteří piloti “programují”, volí správné módy, prostě je to vynikající pomocník, ale neumí nic rozhodnout. Ani počasí nepozná. Dále je to první věc, která se v kritických situacích odpojuje, protože stroj prostě ztratí přehled o situaci (nesoulad dat ze snímačů kupř.).
Další věc, je, že pilot sám má kromě profesionality i pud sebezáchovy, takže veškerá rozhodnutí činní s tím, že je sám na palubě. Pokud vás bude “řídit” dispečer ze země, bude tam chybět ta sebe(ne)ohrožující vazba.
Je jisté, že experimentální samořidicí letadlo vznikne poměrně brzy, ale než se toto dokáže vypořádat se všemi náročnými nástrahami co leteckou dopravu provází (včetně takové blbosti jako je kupř. vizuální kontrola motoru po jeho požáru a dokáže přistát autonomě na jakémkoliv letišti v jakémkoliv počasí v limitech (což dodnes autopilot neumí v plné škále). Třeba přistát na nic moc vybaveném diverzním letišti v Grónsku a jiných “pásech” při poruše čehokoliv nad oceánem.
Jestli se v nějakém dlouhodobém horizntu něco stane, tak to bude pokus eliminovat prvního důstojníka a nahradit jej strojem, nicméně v tu dobu už bude muset být dronpilot opravdu dokonalý, protože v letadle je vždy všechno nahraditelné redundantním systémem, takže dronpilt bude minimálně tak dobrý jako normální pilot, aby jej v případě nevolnosti nebo úmrtí plně zastal a dokázal se správně rozhodnout (ne jen tupě pokračovat po původně zadané trati, jak to umí autopilot dnes).