Přestal jsem používat Spotify a přešel na Apple Music. Jak to dopadlo?

Streamovací služby změnily od základu způsob, jakým dnes většina z nás poslouchá hudbu. V současné době lze využít několik různých platforem, nicméně dominantní jsou pouze dvě – Spotify a Apple Music.

Špetka faktů na úvod

Švédská společnost Spotify funguje od roku 2006, přičemž k samotnému spuštění služby došlo o dva roky později. Díky tomu se jí podařilo natáhnout poměrně slušnou základnu uživatelů. Ke konci loňského roku si Spotify stáhlo 190 milionů uživatelů, přičemž necelých 90 milionů dalo přednost placenému řežimu.

V roce 2015 se rozhodl do hry vstoupit také Apple s uvedením služby Apple Music. V posledním čtvrtletí 2018 používalo Apple Music necelých 60 milionů lidí. To se může zdát na první pohled málo, ovšem zde je nutné si uvědomit, že Apple nenabízí bezplatný režim a všichni jeho uživatelé jsou zároveň platícími zákazníky.

Osobně již několik let používám k plné spokojenosti Spotify, ovšem jako každého správného Applistu mě hlodala myšlenka, zda Apple Music není přeci jen lepší. Před pěti měsíci jsem se proto rozhodl k souběžnému používání obou služeb, abych si v praxi ověřil jejich výhody a nevýhody.

V počtu skladeb rozdíly nehledejte

Nabídka skladeb a interpretů je to poslední, co by vás mělo zajímat. Pokud si vyloženě neujíždíte na hrubě alternativní hudbě, u Apple Music i Spotify najdete téměř vše. V mém případě se jedná především o elektronickou hudbu a hip-hop, což jsou aktuálně nejposlouchanější žánry. V nabídce Spotify i Apple Music jsem tedy neměl problém najít všechny své oblíbence a jejich alba.

Chleba se ovšem začal lámat ve chvíli, kdy jsem chtěl Apple Music používat jako Spotify. Zvykl jsem si totiž na doporučování hudby na základě často poslouchaných skladeb a umělců. Bylo mi jasné, že aby algoritmus fungoval správně, je třeba aplikaci chvíli používat a trpělivě jí podsouvat můj vkus. A výsledek? Naprosto otřesný! Ani po pěti měsících každodenního používání mi Apple Music nedokáže do uší spolehlivě poslat hudbu, která mi sedne. Ve většině případů to vypadá tak, že spustím aplikaci a další tři minuty hledám v playlistech, než najdu tu správnou nálož tónů.

Upřímně nevím, jak má tohle vyřešené Spotify, ale zde je situace taková, že kliknutím na náhodné přehrávání se okamžitě rozezní muzika, která v 90 % případů vyhovuje mému vkusu. A to je přesně to, co zrovna chci, když potřebuji nakopnout ve fitku, povzbudit při práci, nebo zarelaxovat při jízdě autem.

Playlisty, to je oč tu běží

Novou hudbu jsem se naučil objevovat formou předpřipravených playlistů. Díky tomu jsem poznal řadu umělců, jejichž tvorbu bych jinak neměl šanci zaregistrovat. Zároveň je používám k tomu, abych se rychle dostal ke stylu muziky, na jaký mám v daný moment náladu. A zde opět vede na plné čáře Spotify. U Apple Music jsem se snažil pečlivě srdíčkovat jednotlivé skladby, vytvářel vlastní seznamy, ale ani po delší době jsem se nedostal do fáze, která by mi vyhovovala.

Zároveň mi přijde poněkud zvláštní způsob vyhledávání podle klíčových slov. Upřímně jsem totiž nedokázal pochopit, proč když vyhledávám podle slova „house“, dostane se mezi výsledky playlist složený výhradně ze skladeb skupiny Rudimental. Tohle se vám zkrátka u Spotify nestane.

Apple Music mě ani po několika měsících nezná

Samostatnou kapitolou je v případě Apple Music kategorie „Pro vás“, která by vám měla naservírovat muziku podle vašeho vkusu. Nechci nikoho urazit, ale poslouchat Kelly Clarkson, Madonnu či Justina Biebera je to poslední, u čeho si chci odpočinout po náročném dnu v práci. Zároveň nechápu, jak aplikace mohla dospět k takovému výběru, když mé preference jsou o světelné roky vedle.

Při souběžném používání obou služeb, jsem navíc nabyl dojmu, že Apple Music se vás snaží tlačit k tomu, abyste poslouchali celá alba, což člověka podmiňuje k častějšímu vytváření vlastních playlistů.

Zabydlet se v Apple Music není problém

Jako dlouholetý uživatel Spotify jsem si musel na podobu Apple Music chvíli zvykat. Stačilo ale pár dní, abych se pohodlně zabydlel. Ať se bavíme o verzi pro iOS či macOS, v obou případech mě ani jedna varianta vyloženě neuráží. Menší výtka směřuje pouze k absenci tmavého režimu (Dark Mode) na iOS, který by minimálně na iPhonech s OLED displejem dával rozhodně smysl. Rozhraní Spotify mi přijde subjektivně intuitivnější, byť můj názor je v tomto směru nejspíše ovlivněn tím, že Apple Music používám kratší dobu.

Podezřele stejná cenová politika

Mít přístup k téměř nevyčerpatelnému množství hudby nemůže být pochopitelně zadarmo. Vtipně však působí cena předplatného, která je na chlup stejná u Spotify i Apple Music. Je evidentní, že obě služby vnímají samy sebe za hlavní konkurenci a podle toho upravily také cenovou politiku. Ať se rozhodnete pro individuální či skupinové předplatné, vždy se dostanete na přibližně stejné částky.

Ve prospěch Spotify hraje možnost bezplatného režimu, který je však značně limitován. V podstatě jste odkázáni na náhodné přehrávání, omezené přeskakování skladeb, které jsou navíc proloženy reklamními spoty. Z pohledu ceny tu žádné rozdíly nejsou a osobně považuji výši předplatného za rozumně nastavenou. Za 150 korun měsíčně získáte u Spotify i Apple Music takovou nálož muziky, že byste museli minimálně dvakrát reinkarnovat, abyste si ji dokázali celou poslechnout.

Spotify je zkrátka lepší

Zcela záměrně jsem vynechal kvalitu streamování, a hned vysvětlím proč. V prvé řadě nemám hudební sluch a muziku poslouchám výhradně přes bezdrátová sluchátka a reproduktory. Kvalita reprodukce u Spotify i Apple Music mi přijde jednoduše stejná, respektive stejně dobrá. Samozřejmě jde o subjektivní názor a jedinci s netopýřím sluchem mi určitě rádi vysvětlí, že nemám pravdu. Pokud ovšem patříte mezi audiofily, co chtějí slyšet každé cinknutí trianglu, tak si pravděpodobně platíte Tidal, nebo streamování obecně považujete za prachsprosté hanobení hudby.

Pro mě jsou ovšem daleko zásadnější jiné věci. Mezi klíčové faktory řadím rychlý přístup k oblíbené hudbě a doporučování skladeb a playlistů dle mých preferencí. A právě v těchto disciplínách mi Spotify vychází jako jasný vítěz. Ani po několika měsících používání mi Apple Music není schopné doručovat takovou muziku, která se mi líbí. Pracně hledat před každým tréninkem či cestou do práce hudbu, co mi sedne, opravdu nechci.

Nejde přitom pouze o můj názor. Podobné zkušenosti často slýchám také od „ortodoxních Applistů“, kteří se každý den modlí za vše, co nese cejch nakousnutého jablka. Ač se Apple snaží svou hudební službu sebevíc vylepšovat, Spotify má stále značný náskok. Ani po pěti měsících mě Apple Music nedokázalo v ničem přesvědčit a minimálně v mých očích ani předčit svého hlavního rivala.