Není bitcoin jeden velký podvod a proč má vlastně takovou hodnotu? Odpovídáme na základní otázky o kryptoměnách

Asi jen málokomu uniklo, že se po letech začalo zase více mluvit a psát o bitcoinu, případně o jiných virtuálních měnách, pro které se vžil název kryptoměny. Bitcoin je s námi už více než 10 let. Stále ovšem jde o odvětví, které je velmi mladé a pro mnohé příliš vzdálené. Nebudeme daleko od pravdy, pokud bitcoin přirovnáme k internetu v roce 1990. Pomalu to přestává být záležitost podivínů v bílých pláštích a tlustých brýlích. Pro naprostou většinu populace ovšem stále jde o něco velmi vzdáleného. 

Apple prodloužil opravný program pro 13“ MacBook Pro s vadným podsvícením

Kryptoměny a hlavně blockchain, což je technologie, která je srdcem těchto digitálních měn, tu ale s námi budou a pravděpodobně budou hrát stále větší roli. Už dnes můžeme sledovat, že některé banky pomalu svůj postoj ke kryptoměnám mění a investoři je rovnou po miliardách kupují. Bitcoin je totiž hlavně alternativou. A to je v dnešní nejisté době obzvláště důležité. Protože chápeme, že pro některé mohou kryptoměny stále být “španělská vesnice”, nebo jak říkají Poláci – český film, pokusíme se zodpovědět na pár otázek, které vás ohledně bitcoinu a spol. možná napadly.

Kde bych si měl kryptoměny koupit nebo prodat? 

Způsobů existuje několik. Můžete využít kryptoměnovou směnárnu, bitcoinový bankomat a nebo se domluvit s někým přímo. Kryptoměnová směnárna je asi tím nejlepším řešením. Je poměrně levná, spolehlivá a bezpečná. Naším doporučením je směnárna coinmate.io. Jde o původně český projekt. Směnárna si tedy rozumí s českou korunou, vklady probíhají jednoduše a v rámci českých bank prakticky zdarma. Globálně je velmi oblíbená například směnárna Coinbase. Zde se ale musíte připravit na vyšší poplatek při platbě kartou. Například vklad 100 euro skrývá poplatek cca 4 eura. Při vložení 400 euro (10 tisíc korun) si burza řekne o poplatek 14 eur. 

Ve větších městech najdeme také speciální bankomaty určené pro nákup a prodej kryptoměn. V podstatě jde o krabici, která je také napojena na nějakou směnárnu, kde kryptoměny koupí za vás. Jde o asi nejdražší možnost. Bitcoinmaty totiž mají vysoké poplatky. Skrze bitcoinový bankomat je možné kryptoměny koupit i prodat. Existuje také možnost domluvit se s jiným uživatelem kryptoměn přímo a finance si vyměnit mezi sebou. Existují různá fóra a facebookové skupiny. Z principu je ovšem vždy bezpečnější provádět transakce s někým, komu věříte. 

Pak je tedy ještě jedna možnost. Mnoho z nás používá bankovní aplikaci Revolut. Ta poměrně nedávno umožnila všem uživatelům nákup kryptoměn. Pokud si jde zde koupíte, nepůjde o vlastnictví kryptoměn v pravém slova smyslu. Jde pouze o derivát. Je to asi jako byste si koupili zlato fyzicky, anebo jen skrze burzu na internetu. Zlato v podstatě držíte, můžete jej prodat, ale zakoupení derivátu skrze burzu se nevyrovná fyzickému vlastnictví zlaté mince. Zůstatek na Revolutu si také nikdy nepřepošlete do vlastní peněženky, což si vysvětlíme později. Můžeme ale říct, že na základní osahání kryptoměn Revolut postačit může. 

Apple prodloužil opravný program pro 13“ MacBook Pro s vadným podsvícením

Kolik vlastně existuje kryptoměn?

To je vlastně těžká otázka. Kryptoměny si zakládají na decentralizaci. Neexistuje tedy žádná autorita, která by dohlížela na jejich provoz nebo je kontrolovala. Proto vlastně nikdo přesně neví, kolik kryptoměn internetem koluje. Existují weby jako například coinmarketcap nebo coingecko, které trhy sledují a kryptoměny listují. Dá se předpokládat, že ví o většině z nich. Můžeme tedy říct, že kryptoměn existuje možná až 4 tisíce. Velká část z nich jsou však mrtvé nebo naprosto zbytečné projekty.

Pokud se rozhodnu pro nákup kryptoměn, měl bych koupit jenom bitcoin nebo se zaměřit i na ostatní? 

Bitcoin by ve vašem portfoliu asi chybět neměl. Zajímavých projektů je ovšem celá řada. Je to zde podobné jako třeba u startupů. Člověk nikdy neví, který bude jednorožcem. Před nákupem kryptoměny je však velmi důležité si nastudovat maximální množství informací. Většinou jsou totiž za kryptoměnami firmy. Ty v ideálním případě rostou, ale nevyhýbají se jim rozkoly, odchody šéfů, krachy nebo technologické potíže. 

Za všechny můžeme jmenovat kryptoměnu EOS. Té investoři věřili natolik, že do jejich mincí nainvestovali až 4 miliardy dolarů. O pár let později ovšem technologie, které EOS sliboval, neexistují a šéf mateřské společnosti odešel. Vybrané miliardy dolarů navíc lidé stojící za EOS sami investovali do Bitcoinu místo toho, aby prostředky použili na vývoj slíbených technologií. Projekt je tak nejspíše odepsaný. To se teoreticky může stát každé kryptoměně. (Kromě samotného Bitcoinu, což si vysvětlíme později.) Proto je potřeba mít se na pozoru a pozorně si pročíst, o čem daný kryptoměnový projekt je. Každá kryptoměna, která za něco stojí, by totiž měla mít smysl a řešit nějaký problém. Například mezibankovní transakce, internet věci, rychlé platby… A za každým tímto řešením se skrývají technologie, které už by alespoň z části měly být na světě. Pokud někdo vytvoří virtuální měnu jen aby byla virtuální měnou, jde často o podvod.

Kolik peněz je rozumné do kryptoměn investovat? 

Tady stačí odpovědět jednoduše. Vždy půjde o rizikový podnik. Investuje tedy to, co můžete ztratit. Buď z toho nic nebude, nebo se peníze je lehce znehodnotí, a nebo z vás bude milionář. Možné je všechno, ale přehnaná očekávaní také nejsou na místě. 

Apple prodloužil opravný program pro 13“ MacBook Pro s vadným podsvícením

Kde bych si měl kryptoměny uložit a co když mi je někdo ukradne? 

Existuje několik způsobů, kde kryptoměny uložit. Softwarová peněženka, hardwarová peněženka a papírová peněženka. Pokud si ovšem koupíte kryptoměnu ve směnárně, zpočátku ji budeme mít tam. Bude to vypadat jako například zůstatek vašeho účtu v sázkové kanceláři. Na směnárně by se ovšem prostředky neměly nechávat dlouhodobě. Po zakoupení si je rychle přesuňte do vlastní peněženky. Vlastnictví bitcoinu a spol. totiž není nic jiného než držení kódu. Pokud bitcoiny necháváte na účtu směnárny, kód drží směnárna, takže je prakticky jejich vlastníkem. 

Proto je na místě přesunout si kryptoměny do vlastní peněženky a být tak i držitelem kódů, neboli privátních klíčů. Poměrně jednoduché je stáhnout si peněženku do telefonu. Populární peněženky jsou například Trust nebo Exodus. Do těch si kryptoměny přepošlete. Mít kryptoměny v telefonu je o něco lepší než je mít na burze, ale stále to není úplně nejbezpečnější řešení. Tím je hardwarová peněženka. Nejpopulárnější je Trezor a mimochodem jde o český vynález. Zařízení připomíná flashdisk. Jde o nejbezpečnější místo, kde mít privátní klíče ke svým kryptoměnám uložené.

Trezor One – český vynález, který udělal díru do světa.

Zlatý standard představuje Trezor One, který stojí okolo 1500 korun. Nemá tak smysl mít bitcoiny za 500 kč a kupovat si kvůli tomu Trezor. O pořízení hardwarové peněžnky můžeme uvažovat v případě, kdy cena kryptoměn pětinásobně až desetinásobně převyšuje cenu peněženky. Je to ale na zvážení každého. I softwarové peněžky jsou velmi dobře zabezpečené a riziko krádeže je spíše teoretické, ale člověk nikdy neví. Jak už bylo řečeno, kryptoměny jsou decentralizované. Pokud vám někdo zpronevěří účet v bance, stále jde zde banka, na kterou se poškozený může obrátit. Pokud vám někdo ukradne kryptoměny, nepomůže nikdo. Obezřetnost je tedy na místě. Kód můžete mít teoreticky také na kousku papíru. Papírová peněženka s adresou a klíčem vám vyjede třeba z bitcoinového bankomatu a vypadá jako účet s QR kódem. 

Jaká bude cena Bitcoinu v budoucnosti? A co vlastně určuje hodnotu kryptoměn?

To samozřejmě nikdo neví. Bitcoin a v podstatě i ostatní kryptoměny fungují v určitých cyklech, které se opakují každé 4 roky. Po oslnivém růstu následuje ostrý pád. Po každém cyklu ovšem cena bitcoinu zůstává o řád výše. Například v roce 2013 bitcoin z dolarových hodnot vystoupal na téměř 1000 dolarů a pak setrval 3 roky v řádech stovek. Následoval rok 2017, kdy cena atakovala 20 tisíc dolarů a následně 3 roky plula v pásmu zhruba 3 000 až 12 000 dolarů. Nyní je bitcoin opět v dosud nepoznaných výšinách. Kdy růst skončí, kam až povede a kde pak pár let zůstane? Čísla sice neznáme, ale můžeme předpokládat, že podobný scénář se bude opět opakovat. 

Cenu kryptoměn určuje střet nabídky s poptávkou. Nikdo jiný ji přitom nereguluje, což je důvod, proč cena kryptoměn tak kolísá. Zkrátka pokud je na trhu více kupujících než prodávajících, cena roste a naopak. 

Apple prodloužil opravný program pro 13“ MacBook Pro s vadným podsvícením

Není to celé jeden velký podvod?

Není. Bitcoin je koncept, který má za cíl ukázat alternativu ke klasickým systémům národních měn a centrálních bank. A ty jsou z něj pěkně nervózní. Alespoň tedy v minulosti byly. Dnes některé centrální banky opatrně zkoumají, zda blockchainová technologie není přece jen k něčemu dobrá. Je pravda, že kryptoměny jsou díky své anonymní povaze jsou využívány k nekalým aktivitám, jde ovšem o skutečně malý zlomek jejich objemu. 

Proč má Bitcoin o tolik vyšší hodnotu než ostatní kryptoměny? 

Bitcoin byl první. Jak už bylo řečeno, jde o demonstraci alternativního systému. Bitcoin je navíc synonymem pro kryptoměny. Proto je pro investory stále volbou číslo jedna. Trochu výše jsme si popisovali, jak jsou kryptoprojekty vlastně jen firmy, které se mohou rozpadnout. U bitcoinu to tak není. Nikdo neví, kdo tento projekt vytvořil. Není zde žádný CEO, který by do svého projektu hodil vidle, prodal své podíly a odešel do důchodu. O bitcoin se stará komunita vývojářů, kde nikdo není důležitější než ostatní. Pokud odejde jeden, je to úplně jedno, stejně se beztak ani navzájem neznají. Bitcoin je zde jako filozofie, ostatní projekty, byť mohou být jejich zájmy ušlechtilé, motivuje hlavně finanční faktor. A to je také jeden z důvodů, který bitcoinu dává hodnotu. 

Téma kryptoměn je nesmírně obsáhlé a komplexní. Doufáme ale, že se nám podařilo odpovědět a srozumitelně vysvětlit alespoň některé otázky. Pokud ne, neváhejte položit dotaz nebo připomínku do komentářů.