Návrh evropského zákona o snadné výměně baterií v iPhonech vyvolává obrovské množství otázek
Evropská unie má v plánu zavést nový zákon, který by měl donutit Apple a další výrobce elektroniky k tomu, aby usnadnili výměnu baterií v jejich zařízeních. Tato regulace se má týkat nejen chytrých telefonů, ale také dalších technologických produktů – pravděpodobně všech, které jsou vybaveny vlastní baterií.
Na první pohled jasné pravidlo však přináší mnohem více otazníků, než si dokáže běžný člověk představit. Evropská unie používá v tomto směru termín „snadno vyměnitelný akumulátor“, ovšem ani na jedné ze 129 stránek regulačního návrhu, není jasně definováno, co tento pojem představuje.
V prvé řadě je dobré si uvědomit, že to, jak uživatel může snadno vyměnit baterii ve svém smartphonu, značně závisí na jeho zručnosti a zkušenostech. Pokud se totiž rozhodnete vyměnit akumulátor ve většině současných smartphonů, neobejde se to bez výrazného zahřátí, které uvolní lepidlo jistící displej či zadní kryt. Další část procesu zahrnuje páčení, řezání a zároveň vyžaduje citlivé zacházení, aby se předešlo poškození kabelů a dalších křehkých součástek.
Pro zkušené servisní techniky nejde o nikterak složitou operaci, nicméně běžný uživatel by se do něčeho takového pouštět rozhodně neměl. Návrh zákona proto říká, že výměna baterie se musí obejít bez nutnosti použití profesionálního nářadí. Zde se však nabízí otázka, co tento pojem vlastně znamená. Jsou nahřívací pistole, trsátka a plastové špachtle profesionálními nástroji?
Výměna baterie bez vlivu na funkčnost iPhonu
Pak je tu ještě požadavek, aby bylo možné výměnu dokončit, aniž by byla ovlivněna funkčnost nebo výkon daného zařízení. Co když ale uživatel poškodí tlakové těsnění, které zajišťuje voděodolnost, případně jak se bude posuzovat scénář, kdy použijete neoriginální akumulátor? Na podobné případy totiž EU vůbec nepamatuje, respektive je nikde nezmiňuje.
Návrh evropského zákona dále říká, že výrobci musí prodávat náhradní akumulátory za přiměřenou cenu. Co si ovšem máme představit pod tímto termínem, vám už nikdo nevysvětlí.
Předpis Evropské unie je značně vágní a rozhodně by zasloužil mnohem lepší zpracování. V řadě ohledů působí matoucím dojmem, čehož můžou zneužít jak výrobci tak i samotní spotřebitelé formou hromadných žalob. Ostatně nebylo by to poprvé, kdy evropský soud musel rozhodovat, zda společnost splnila své zákonné povinnosti či nikoli.
Co si o tomto regulačním návrhu myslíte, a jak by podle vás mělo vypadat jeho znění? Dejte nám vědět v diskuzi.