Apple učinil přechodem na vlastní platformu procesorů Apple Silicon zásadní rozhodnutí. Velmi rychle se ovšem ukázalo, že šlo o krok správným směrem. Procesory z rodiny M1 sklízí jeden úspěch za druhým, a zejména z pohledu efektivity se lze bavit o přelomové architektuře, která nemá ve světě osobních počítačů konkurenci. Po primárně mobilních řešeních Apple konečně představil také čipset M1 Ultra, který byl od samého začátku vyvíjen pro desktopové stanice. Do budoucna tedy nelze vyloučit, že kromě Mac Studio se stejný procesor objeví také v připravovaných modelech iMaců.
Už když Apple poprvé začal hovořit o tom, že hlavní výhodou jeho vlastních čipů je relativně snadná škálovatelnost, bylo okamžitě jasné, že dříve či později se dočkáme slučování stejných jednotek do větších celků. Apple tuto technologii zavedl označení UltraFusion a ve zkratce to lze popsat jako spojení dvou čipsetů do jednoho. V případě M1 Ultra jde konkrétně o dva propojené čipsety M1 Max, které se poprvé objevily v aktuální modelové řadě MacBook Pro.
Aby bylo vůbec možné oba čipsety propojit, inženýři museli vyvinout spojovací most (UltraFusion), který v tomto případě nabízí propustnost 2,5 TB/s a dovolí komunikaci mezi oběma procesory s co možná nejnižší latencí. Důležité je také zmínit, že ačkoli jde technicky vzato o dva samostatné čipsety, softwarově se chovají jako jeden. To je naprosto zásadní pro aplikace a další software, který tak může využít plný výpočetní potenciál.
M1 Utra má parametry jak z jiného vesmíru
Ve srovnání s procesory x86 zní parametry M1 Ultra jako z jiného světa. Čipset totiž disponuje 20jádrovým procesorem, který doplňuje až 128 GB RAM s propustností 800 GB za sekundu. Zpracování grafických výpočtů má na starosti až 64jádrové GPU, což už samo o sobě dává tušit, že Macy s M1 Ultra budou doslova jako stvořené pro editaci videa a náročnou grafiku. Ještě působivěji zní specifikace 32jádrové jednotky Neural Engine, která zvládne vykonat až 22 biliónů operací za jedinou sekundu. Jejím smyslem je urychlit úlohy spojené se strojovým učením, což jasně odkazuje na to, že Apple hodlá dále rozvíjet právě tuto oblast.
Kde ovšem čipset M1 Ultra naprosto dominuje, je energetická účinnost. Ve srovnání s nejnovějšími 16jádrovými procesory pro desktopová PC, podává procesor M1 Ultra při stejném příkonu o 90 % vyšší výkon. Nižší spotřeba pak přináší také nižší nároky na chlazení a možnost osazení všech komponent do kompaktní schránky.
Výkon M1 Ultra má podle Applu bohatě stačit i na tak náročné úkony, jakými jsou například složité částicové simulace či renderování komplexních 3D prostředí. Důležitou roli hraje také mediální engine s podporou přehrávání až 18 streamů v rozlišení 8K, které mohou běžet na pěti monitorech.
M1 Ultra staví na 5nm výrobní technologii, díky které bylo možné na čipset umístit těžko uvěřitelných 114 miliard tranzistorů. A zásadní informace závěrem; M1 Ultra je úplně posledním členem z klanu M1 čipsetů, kterými Apple otevřel novou kapitolu svých osobních počítačů. Nástupce ponese s nejvyšší pravděpodobností již jiný název (třeba M2?) a zřejmě to s sebou přinese také pokročilejší architekturu a nový způsob výroby. Máme se tedy rozhodně na co těšit.
