Být správným Applistou je čím dál tím dražší. Pořád se to ale vyplatí

Apple porušil nastolené tradice a pouze pár týdnů po nových iPhonech představil další hardwarové novinky. Tentokrát se zaměřil na tablety a počítače, u nichž to už vypadalo, že hrají pouze druhé housle. Není žádným tajemstvím, že Apple nejvíce vydělává na iPhonech, které jsou pro něj alespoň prozatím tím nejdůležitějším produktem. O to větší překvapení vyvolalo, že včerejší konference byla z vělké části věnovaná novému MacBook Air a Mac mini.

Zatímco v průběhu životního cyklu nabízel MacBook Air jeden z nejlepších poměrů ceny a výkonu a Mac mini fungoval jako vstupenka do macOS, teď se situace dramaticky změnila. Základní varianta nového MacBooku Air startuje na ceně 36 tisíc, respektive 42 tisíc za rozumně použitelnou konfiguraci s 256GB interním úložištěm.

Obdobná situace se týká i Macu mini, který může být váš už od 24 tisíc korun. Za tyto peníze sice dostanete čtyřjádrový Intel Core i3, ale opět jen 128GB disk. Daleko větší smysl pak dává konfigurace s SSD o kapacitě 256 GB a „šestijádrem“ Intel Core i5, který je ovšem o devět tisíc dražší.

Když chcete pořádnou lopatu, koupíte si MacBook

To mě přivedlo k myšlence, kam Apple míří a jak vypadá jeho cílová skupina zákazníků. Koupit si počítač za 36 tisíc, abyste na něm navštěvovali pouze FaceBook a Youtube nemá absolutně žádnou logiku. Stejnou službu vám udělá levnější notebook s Windows. Nebude sice tak sexy a obecně nebude uživatelský zážitek na takové úrovni jako u MacBooku, ale zkuste to Applem nepolíbenému uživateli vysvětlovat.

Když to vztáhnu k sobě a svému okolí, tak drtivá většina známých a přátel si Mac pořizuje proto, aby jim usnadnil práci. Pouze mizivé procento patří do kategorie, která počítače s logem Applu považuje za módní doplněk.

Můj MacBook Pro se mnou obletěl několikrát planetu, napsal jsem na něm tisícovky článků a sestříhal nespočet projektů v aplikaci Final Cut. Nezřídka se přitom musel poprat s nepříliš optimálními podmínkami provozu. To nejdůležitější na tom celém je, že ani jednou mě nezklamal (ťuk-ťuk) a vždy odvedl přesně to, co jsem po něm v daný moment požadoval. A upřímně si ani nemyslím, že by stejný zápřah vydržel ultrabook od Lenova, který jsem dostal od svého zaměstnavatele.

Teď už ale konečně k meritu věci. MacBook je pro mě lopatou, která mi vydělává peníze a pokud si spočítám, že jeho pořizovací hodnota se mi dokáže v rozumné době vrátit, dokážu si jeho pořízení smysluplně obhájit. Navíc díky tomu, že neustále pendluji mezi operačními systémy macOS a Windows, si velmi dobře uvědomuji, že stejnou práci udělám na Macu podstatně rychleji a s menší námahou.

Každý si to musí umět spočítat

Pak je tu ještě životní cyklus, který je u Maců podstatně delší než u konkurenčních strojů. Za MacBook Air sice dáte 36 tisíc, ale s nejvyšší pravděpodobností vám bude sloužit stejně dlouho jako dva ultrabooky, za které ve finále zaplatíte ještě víc. Stejnou metriku lze aplikovat také u iPhonu, před jehož cenou se kácí nejeden uživatel Androidu. Jasně, můžete si koupit nabušený Huawei, ale když budete mít štěstí, jeho podpora ze strany výrobce skončí nejdéle po dvou letech od uvedení na trh.

Abych to celé uzavřel. Být správným „Applistou“ je čím dál náročnější, jelikož Apple zdražuje všude a všechno. Nic ani nenasvědčuje tomu, že by ho alespoň co se týče počítačů zajímaly masy. Dokud však bude nabízet ty nejlepší a nejtrvanlivější produkty na světě, o odbyt se strachovat rozhodně nemusí.