Exkurze do minulosti: Podívejte se, co všechno první iPhone neuměl

Minulý týden si technologický svět připomněl jedno významné výročí (článek zde). 9. ledna totiž uběhlo přesně 10 let od chvíle, kdy Steve Jobs ukázal světu iPhone – zařízení, které změnilo způsob, jakým dnes komunikujeme. K této příležitosti jsme vám přinesli stručný souhrn všech iPhonů, které od té doby spatřily světlo světa. To ovšem není všechno. Kromě toho totiž pro vás budeme na každé pondělí připravovat článek, který se bude jednotlivým modelům věnovat jednotlivě.

“Dopad iPhonu bude minimální. Osloví jen pár technologických nadšenců. Nokia a Motorola si nemusí dělat starosti.” – Agentura Bloomberg

Začneme, jak jinak, než s tím úplně prvním iPhonem, jenž si lidé v několika vybraných zemích světa mohli pořídit. Originální iPhone nebyl ani zdaleka tak globálním produktem, jako v případě jeho dnešních pravnuků. Kromě domovských Spojených států se prodával v podstatě jen v nejrozvinutějších ekonomikách západní Evropy jako Německo, Velká Británie a nebo Francie. Na začátku roku 2008 se pak přidaly vybrané země Asie.

“Apple nikdy neohrozí telefony Blackberry.” – Časopis Businessweek

A co první majitelé za své peníze dostali? Vlastně toho ani moc nebylo. První iPhone totiž neuměl základní věci, které jsou pro dnešní smartphony naprosto běžné. Například fotoaparátem s rozlišením 2Mp šlo jen fotit, takže na video jste mohli zapomenout, ke zprávám nebylo možné přidat fotku a změna tapety byla také nemožná. Byla prostě jen černá, takže jste si na to museli zvyknout. To jsou však v podstatě jen malé věci, mnohem podstatnější omezení představovala absence App Storu.

iPhone slaví desáté narozeniny. Podívejte se, na přehled všech modelů, které si podmanily svět

V první verzi operačního systému iOS, který se světu ukázal souběžně s iPhonem tedy nebylo možné stáhnout si do telefonu žádné aplikace. Chyběla také podpora GPS. A aby toho nebylo málo, nejrychlejší podporované datové připojení bylo jen 2G nebo EDGE. Což je připojení, při kterém už dnes ztrácíme nervy. Naštěstí na něj v dnešní době narazíme opravdu jen výjimečně a důvěrněji je znají snad jen obyvatelé horských vesnic.

“iPhone nemá šanci, aby získal významný tržní podíl.” – Steve Ballmer, bývalý CEO Microsoftu

Z pohledu hardwaru se originální iPhone neměl ve své době za co stydět. Velikost operační paměti byla na svou dobu masivních 128MB, tedy asi tolik, kolik si z RAM dnešního iPhonu ukousne aplikace Messanger. Procesor prvního iPhonu nenesl, jak by se mohlo zdát název A1, jednalo se totiž o čip  Samsung S5L8900 s grafickým koprocesorem PowerVR MBX 3D. Pevné úložiště bylo k dispozici o velikostech 4, 8 a 16GB. To vše za cenu 599 dolarů v případě prostření 8Gb varianty, která byla nejžádanější.

Co bylo na prvním iPhonu opravdu revoluční ovšem nebyl hardware, byla to jeho myšlenka. Výtvor Steva Jobse měl totiž jeden jediný úkol – změnit dosavadní svět smartphonů. A to se mu bezezbytku podařilo. Jako opravdové zjevení působila zejména obrazovka zabírající značkou část čelní strany přístroje. Jobs totiž neviděl smysl v plastové klávesnici, kterou používáte jen zlomek času.

Klávesnice se podle vizionářského zakladatele Applu měla na displeji objevovat jen tehdy, kdy ji potřebujete. Zdaleka nejdůležitější vymožeností původního iPhonu byla tedy obrazovka s kapacitní dotykovou technologií, díky níž se stylusy staly minulostí. Není přece jednoduššího a lepšího nástroje pro ovládání telefonu, než vlastní prst. Přemiéru měla také technologie Mutlitouch.

Prodejní úspěch se dostavil téměř okamžitě. V prvních 30 hodinách po uvedení se totiž prodalo 270 tisíc přístrojů. Prvního milion pak Apple oslavil na začátku září. Celkově se pak tohoto přístroje prodalo 1,38 milion kusů. Při srovnání s dnešními čísly, kdy Apple ročně prodává více, než 200 milionů svých smartphohů působí tento údaj směšně, rok 2007 byl však pro rod iPhonů pouhým začátkem.